„Jako malý se pral na ulicích Olomouce, po škole odjel do Londýna, kde se živil jako vyhazovač, proslavil se jako zápasník, šel do vězení, znovu se proslavil, vyprodal O2 arenu a stal se celebritou,“ zní krátké shrnutí životního příběhu prvního Čecha v UFC, které vstupuje na plátna.
„Přiznám se, že jsem tehdy jeho jméno ani ten sport vůbec neznal. Karlos už byl v UFC, ale nikoho to nezajímalo. Pamatuju si, jak jsem tu noc před naším prvním setkáním nakoukával jeho zápasy a byl jsem u vytržení. Tušil jsem, že je to fascinující prostředí a fascinující člověk. Že je to prostě něco, co se má zaznamenávat. A tak jsem ještě jako student začal kolem něj po škole pobíhat s foťákem a točit všechno, co dělal,“ vzpomíná Samir.
V dokumentu díky tomu nechybí Vémolovy výhry i prohry v průběhu posledních patnácti let. „Prohry snáším špatně, to ale asi lidi obecně. Jenže normální člověk se do mé prohry nedokáže vcítit. Lidi si prostě řeknou, tak jsi prohrál, je to jen sport, ale já to tak nevnímám. Obětoval jsem mu všechno. Když na něčem makáte třicet let, jste najednou u cíle a selžete, je to velká rána,“ odpovídá na otázku, jak snáší prohru v zápase se Samuelem Krištofičem alias Pirátem.
„Ať už si lidi o Karlovi nebo jeho sportu myslí cokoliv, je to velice krátkozraké. To množství dřiny si nikdo neumí představit,“ upozorňuje Samir, který mimo jiné stojí za seriálem Iveta nebo filmem Buď chlap.
Karlos Vémola
Jak dlouho podle Vémoly dokáže jeho tělo ještě snášet zátěž, která k MMA patří? „Moje tělo už má možná dost. Ale třeba před sebou mám ještě pět let, třeba ale taky jen rok. Myslím, že je to všechno hlavně o hlavě. O tom, abyste neztratili víru a důvody proč vstát. Všechno mě bolí, jsem zničený a bez prášků na bolest nejsem schopný fungovat, ale jdu dál. Jak vám odejde hlava, odejde vám tělo,“ odpovídá.
Jednou z motivací je Vémolovi kromě legend jeho sportu také běžec Emil Zátopek.
„Ten, co musel vytrpět! Oproti tomu je zhubnout deset kilo přes noc nic. Pro někoho je to asi extrém, ale pro mě je to normální,“ říká. Řeč přišla i na Vémolovy začátky, kdy ho ke sportu motivoval hlavně otec. „Já jsem tak cílevědomý, že kdyby mě otec přivedl k fotbalu nebo tenisu, tak bych byl taky úspěšný a možná bych si dokonce něco vydělal oproti mému sportu,“ míní.
Není to oslavný chorál
„Tím, že Karla znám od dob, kdy jedl v Londýně kuře s ananasem, se ho nebojím. Můžu s ním mluvit o čemkoliv. Dokument byl dělaný tak, že ukazuje realitu, tak jak ji vidím. Ten film je jiný od klasických sportovních dokumentů. Diváci neuvidí oslavný chorál. Respekt v něm samozřejmě je, pak je tam ale také to, jaká je realita a jaké jsou stinné stránky jeho profesního a osobního života. Vpuštěn jsem byl všude. Pak jen samozřejmě vznikla diskuze, jak věci podat, aby se daly snést a obhájit. To je ale běžné u každého filmu,“ komentuje režisér výsledný střih snímku.
VIDEO: Mladej a přeplej. Bylo mi jedno, jestli se dožiju zítřka, říká Vémola |
„Odpovím vám na všechno. Jen říkám, že na blbou otázku je blbá odpověď. Není nic, o čem bych nechtěl mluvit. Záleží ale, jakým tónem se chcete bavit,“ dodává k tématu Vémola. Řeč tak přišla i na kontroverzního podnikatele a lobbistu Iva Rittiga, který se v dokumentu objevuje hned několikrát.
„Ivo Rittig je skvělý kamarád a člověk. Když něco řekne, tak to platí. A toho si já vážím. Byl mi i za svědka na svatbě. S hodně kauzami spojován byl, já vím, ale to já taky. A ne všechno, co si přečtete, je pravda,“ komentuje Vémola společný vztah.
Svůj prostor ve filmu mají i Vémolova zvířata. „Mám jich hodně a teď jsem si dal do hlavy, že jednou budu mít slona. Protože co je víc ve zvířecím světě? Když jsem mluvil o tom, že budu mít lva, tak se všichni smáli, teď už se ale nesmějou. A ví, že i toho slona jednou budu mít,“ míní.
Karlos Vémola krmí svou tygřici Antonii Rambu (listopad 2022).
Na návrat tygřice Antonie Ramby, kterou Vémolovi úřady před více než měsícem odebraly, to ale prozatím nevypadá. Objevily se dokonce informace o tom, že měla Středočeská krajská veterinární správa podat podnět policii k vyšetření, zdali odoperování drápů u tygřice nebylo trestným činem týrání.
„Podnět samozřejmě klidně podat mohou. Zatím mi ale nic nepřišlo. Ono těchto věcí bylo hodně. Že půjdu do vězení za kupování tygrů, pak za prodávání tygrů a tak dále. My ale samozřejmě máme všechny lékařské zprávy, které veterina měla už před rokem,“ komentuje situaci.
V červnu čeká Vémolu „zápas století“ s Atillou Véghem. A režisér Mike Samir možná plánuje zápasníkovu cestu sledovat dál. „Nikdy neříkej nikdy. Trošičku přemýšlím, jestli nerozjedeme fázi dva. Že bychom za takových deset nebo patnáct let měli dokument o panu důchodci Vémolovi. Jak bude jezdit po Měchenicích na slonovi,“ směje se. A Vémola není proti.
