Ivan Passer

Ivan Passer | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Zemřel scenárista Hoří, má panenko Ivan Passer. Bylo mu 86 let

  • 13
Režisér, scenárista a představitel československého nové vlny Ivan Passer zemřel ve věku 86 let ve městě Reno v Nevadě. Informaci přinesl server Variety. V tuzemsku natočil jediný celovečerní snímek - oceňované Intimní osvětlení. Scenáristicky se pak podílel na filmech Hoří, má panenko či Lásky jedné plavovlásky.

Passer se narodil v Praze a po válce studoval na gymnáziu v Poděbradech, kde byli jeho spolužáky Václav Havel či Miloš Forman. Než se přihlásil na FAMU, pracoval jako slévač či zedník. 

Na filmech Miloše Formana se nepodílel pouze jako scenárista, v případě Černého Petra totiž na place zastával přímo pozici pomocného režiséra. Sám si svůj režijní debut odbyl krátkometrážní adaptací Hrabalova Fádního odpoledne. Po srpnu 1968 emigroval do USA. 

V roce 1971 tam natočil svůj první americký film Zrozen k vítězství o tragikomické postavě feťáka a zlodějíčka živořícího uprostřed New Yorku. Přelomem v Passerově režisérské kariéře se stal film Cutterova cesta z roku 1981 s Jeffem Bridgesem v hlavní roli. Psychologický thriller zabývající se postvietnamským syndromem sklidil příznivý ohlas u kritiky a umožnil Passerovi realizovat náročnější filmové projekty. K těm se řadí například televizní film Stalin s Robertem Duvallem v titulní roli.

V roce 2005 točil s ruským režisérem Sergejem Bodrovem snímek Nomád, první kazašský velkofilm, který do Kazachstánu uvedl filmovou tvorbu. Ta vyvrcholila v roce 2007 nominací dalšího Bodrovova snímku Mongol na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.

Před jedenácti lety převzal na filmovém festivalu v Karlových Varech Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Ve stejném roce byl také předsedou hlavní festivalové poroty. 

Na otázku, zdali bylo jednodušší prosadit si film za socialismu v Československu nebo později v Hollywoodu, odpověděl v rozhovoru pro iDNES.cz Passer takto: „Když už se člověk stal v Praze filmařem, tak bylo jednodušší přemluvit komunisty. Tady (v USA, pozn. red.) jednáte s účetními a ukecat je, že jedna a jedna nejsou dvě, se nedaří. Navíc je tu velice těžké dostat se k tomu, kdo rozhoduje. Hollywood dnes vlastní korporace a maximálně se dostanete k nějakým poskokům. Nikdo z nich samozřejmě nebude riskovat, aby nepřišel o místo pod penzí. V tomhle se to velice podobá socialistické ekonomii.“

Průběh restaurování kopie filmu Hoří má panenko (září 2012):

26. září 2012