"Je tam hodně špatných údajů. I když jde o fikci, je to na škodu, ukazují ve filmu Peru, které neexistuje. Není možné si plést Amazonii s lesem na mexickém poloostrově Yucatan," citovala agentura AFP slova historika Manuela Burgy.
Výtky bývalého rektora univerzity San Marcos jsou směřovány na adresu režiséra Stevena Spielberga a producenta a spoluautora námětu snímku Království křišťálové lebky George Lucase.
Indiana Jones a království křišťálové lebky - trailer
Konkrétních výtek přitom není málo. Diváci prý těžko rozdýchávají, když Mexičan Pancho Villa mluví kečuánštinou, tedy jazykem Inků, při scénách v peruánské Amazonii pak ve filmu zní tradiční mexické písně.
Překvapují je i divocí mayští válečníci, kteří taktéž hovoří kečuánsky, nebo pověstná pyramida Chichén Itzá. Tu tvůrci bez uzardění přesunuli z mexického Yucatanu právě do peruánské Amazonie.
"Je to barbarství," durdí se historik a ředitel národní knihovny v Limě Hugo Neyra nad faktem, že si někdo Peru jednoduše zaměnil za Mexiko.
Historik Teodoro Hampe ale rozhodně nepatří mezi překvapené. Zvykl si prý už na to, že průměrnému Američanovi vše, co existuje na jih od Mexika, téměř splývá v jedno: "Pro ně je to všechno stejné, ať je to Mexiko, Guatemala, Bolívie nebo Peru," míní.
Geografické nesrovnalosti ale nejsou jediné výtky, které se objevily. Komentátoři totiž s lítostí poukazují i na to, že poselství filmu vyznívá tak, že úspěchy latinskoamerické civilizace pocházejí od mimozemšťanů a nikoli od jejích obyvatel.
Indiana Jones a království křišťálové lebky má vůbec na výtky smůlu. Filmoví fandové v něm objevili řadu filmových chyb (více než sedmdesát jich najdete zde), ruští komunisté jej pak úplně bojkotují. čtěte Ruští komunisté brojí proti Indymu
