Oba režiséři, kteří se kvůli přímé kolizi svých snímků ocitli bok po boku i v Guinnessově knize filmových rekordů, se prý setkali jen jednou. "Zvažoval jsem tehdy obsazení nového projektu a mimo jiné jsem pomýšlel na herečku, která pracovala ve Valmontovi. Ptal jsem se na názor jednoho přítele, ten řekl, že zná Formana osobně, a zavolal mu. Forman byl právě ve střižně, pozval nás a příslušný kousek Valmonta mi ukázal. To bylo vše. Myslím, že je to velmi odvážný muž," řekl Frears o svém soupeři z roku 1988. Druhou oscarovou nominaci získal Frears dva roky poté, za snímek Švindlíři. Když se ho ptáte na současnou podobu Oscarů, rozhodí rukama. "To je neuvěřitelné, viďte? Mám na mysli, co z Oscarů udělala obrazovka, celosvětový televizní fenomén. A samozřejmě velký obchod, je to prostě součást amerického showbyznysu," míní šedesátník, který letos v oscarovém finále sice nesoutěží, ale má tam jednu favoritku. V detektivním thrilleru o ilegálním přistěhovalci Ošklivé krásné věci, který právě dokončuje, hraje totiž Audrey Tautouová, titulní hrdinka Amélie z Montmartru. "Je opravdu skvělá, ale obsadil jsem ji dřív, než jsem Amélii viděl, zapůsobila na mě svou osobností," říká o francouzské herečce.
Původně Frears studoval práva, ale od paragrafů zběhl k divadlu a pak k filmu. "Práva byla strašně nudná, opravdu strašně. Dnes vůbec nechápu, proč jsem je vlastně studoval - asi kvůli rodičům. To byla hrůza!" otřásá se ještě dnes. Nicméně na otázku, jestli ve své nové profesi nudu nikdy nepoznal, odpovídá upřímně: "Ale ano, taky jsem se nudil, hlavně jako divák, ale i při natáčení velkých projektů, když se to vleklo už příliš dlouho. Proto se snažím střídat různé typy filmů, abych se neopakoval a nenudil."
Ve Frearsově filmografii jsou vskutku snímky tak rozdílné jako přepis humoristické legendy Tři muži ve člunu, zmíněný životopis Liam, natočený v duchu sociálněkritické britské tradice, či americký western Hi-Lo Country, známý i z našich kin. "Proč by ne? Bavilo mě vyzkoušet si i western. Filmař, který sám sebe vylučuje z Hollywoodu, si tak zužuje vlastní prostor. Některé věci vám prostě nikde jinde na světě nenabídnou, proto rád občas prchám do Ameriky, i když práce je tam obtížnější," vykládá Frears svůj postoj k Hollywoodu.
Vyrostl sice na československé nové vlně 60. let, patřil k britskému generačnímu hnutí, kam jej přivedl režisér českého původu Karel Reisz, a všechno, co se naučil o americkém životě, se prý dozvěděl z dobrých amerických filmů ze 70. let. Nicméně ani nynější zámořskou produkci nezatracuje šmahem. "Taky dělají dobré filmy, i ty nejlepší. Ameriku nemůžete vytěsnit. Bez ní by to prostě nešlo," tvrdí britský filmař Stephen Frears.
 Režisér Stephen Frears. |
 Režisér Stephen Frears. |
 Režisér Stephen Frears. |
