Co milují děti? Reklamy a Pána prstenů

Rozdíl pěti let v generaci padesátníků mnoho neznamená, ale mezi osmiletým a třináctiletým může být propast dvou různých světů. Zlínský festival filmů pro děti a mládež, jehož 43. ročník včera udělil ceny, je zkouší propojit.

„U nejmenších letěl animovaný Krtek. Ale mezi staršími dětmi už vládl Pán prstenů. Přišlo jich dvakrát více, než se do sálu vešlo,“ říká Pavel Borowiec, který uváděl filmy z nosičů DVD.

Moderní digitální video, pro mnohé dospělé stále novinku, berou děti zcela samozřejmě, stejně jako počítač.

Zatímco filmaři vzpomínali na staré pohádky, děti si v internetové škole hrály na tiskovou agenturu, ovládaly digitální fotoaparát, školačky z Dětské televize kameru.

„Škoda, že letos neděláme i denní festivalové zprávy,“ litovaly. Jaký mají vkus? Líbilo se jim Děvčátko, mladistvý debut o lásce.

I v kině se reakce lišily. Když izraelský snímek ukázal coby běžnou součást tamního života otcův samopal ve skříni, tvářili se zaraženě dospělí. Sotva však v dalším filmu padl „výchovný“ rodičovský pohlavek, hučely odporem dětské řady.

Zvláštní kapitolu dětského filmu představují „lechtivé“ scény. Ve Zlíně zrodily úsměvný paradox. Kdysi přišly omylem malé děti na odvážnější snímek pro mládež, zrodila se aféra a poté jako výchovná náprava seminář o sexu a erotice v dětském filmu. Ten letošní však navštívili převážně teenageři, kterým přednáška Iva Pondělíčka sotva něco odhalila.

Studenty roku 2003 asi neoslní dráždivost kankánových podvazků či předváděné ukázky - nevinné usínání Rudolfa Hrušínského na ňadrech Magdy Vášáryové v Postřižinách nebo cudný striptýz z Buldoků a třešní. Mnozí se vytráceli, zatímco lékař líčil exhibicionistu, jenž „produkoval své výkony před Ženskými domovy“.

Veselí v sále přinesly jen Pondělíčkem citované názvy německých filmů z 60. let: Vnadidlo, Inge má chuť, Svlékni se a modli, Odpoutaný chtíč, Otto letí na ženské, Mladá kůže, Dcera hříchu... Poté sál znuděně opouštěla i Dětská televize - prý tu není co točit.

Zato se mladí tísnili v klubu, kde dunělo techno a vrcholila Duhová kulička, soutěž dětských reklam. „Děti reklamu milují, vycházejí jim intelektuálně vstříc,“ říká porotce, scenárista a člen arbitrážní komise Rady pro reklamu Martin Bezouška. „Ani mí vlastní potomci nejsou výjimkou, jen nejstarší je už v rebelském věku, kdy reklamou pohrdá.“

I tady se generace lišily. Vítězem dospělých se stala výpravná reklama na žvýkačky, u dětí naopak skromná výzva pražské zoo Pomozte nám se oklepat, kde zvířata setřásají vodu. „Co udělá jedna věta Dana Bárty!“ žasli odborníci. Mimo soutěž však jednou tleskaly svorně oba světy: zahraniční reklamě vyprávějící beze slov vtipný i něžný mikropříběh o chlapci, jenž si u rodičů „zařídí“ plánovaným sexem bratříčka, spoluhráče na fotbal.

„Super, to je skoro lepší než film,“ jásali kluci v publiku, vrstevníci pohádkového Harryho Pottera. Také důkaz, že přehrady věku vnímají dospělí ostřeji než děti samotné. Koneckonců právě nejnovější film o Potterovi natáčí režisér Alfonso Cuarón, který před časem ve Zlíně vyhrál s Mexickou jízdou, filmem o erotice dospívání.

Pán prstenů: Dvě věže - soundtrack. Obal alba. (2002).

,