Velmi dobře, nicméně absolutní rekordy neláme. V historickém žebříčku celosvětových tržeb byl naposled na devětašedesátém místě s částkou 844 milionů dolarů, z níž na severoamerickém trhu získal sotva čtvrtinu; film s pěti šancemi na Oscara tedy okouzluje spíše „zbytek světa“. Ale vzhledem k nízkým nákladům – stál 52 milionů dolarů – se 20th Century Fox bohatě vyplácí, byť studio je s miliardou ročních tržeb zase chudým příbuzným třímiliardového Disneyho.
Mercury má ovšem jinou skladbu publika než disneyovské komiksy, podle prvních analýz na Bohemian Rhapsody chodili ze tří čtvrtin lidé od 25 let výše. A kritici byli vlažnější než fanoušci, na Rotten Tomatoes se průměrné hodnocení v recenzích pohybovalo kolem 62 procent, divácké činilo až 88 procent.
Ani historický rekord v Česku není tak jednoznačný: Bohemian Rhapsody vede v hrubých tržbách, ovšem v čistých, s nimiž se pracovalo do roku 2013, stále ještě kraluje Avatar. Navíc mezi oběma premiérami vzrostla cena vstupenky téměř o čtyřicet korun.
Co se návštěvnosti týče, Mercury sice u nás Avatara předběhl, ale v novodobé statistice od roku 1990 stále vede dvoumilionový Tankový prapor, k jehož sesazení Bohemian Rhapsody potřebuje přes půl milionu diváků. A rozhodně už nestačí na absolutní vítěze historické návštěvnosti u nás, které s deseti miliony dominuje Poklad na Stříbrném jezeře, následovaný ještě dvěma díly Vinnetoua; čtvrtá je s osmi miliony Pyšná princezna.
Přiživeno skandály
Ovšem čísla se mění každým dnem, na hudební drama se stále chodí a povědomí o něm přiživují skandály. Od režiséra Bryana Singera by pes kůrku nevzal: marně odmítl nařčení ze sexuálních útoků, Britská filmová akademie stáhla jeho jméno z nominací a přisadil si i představitel hlavní role Rami Malek. „Nebylo to s ním příjemné. Vůbec ne,“ dotkl se herec důvodů, které nakonec vedly k výměně režiséra.
Kolem Dne díkůvzdání v roce 2017 prý Singer z natáčení zmizel na tři dny, kdy ho zastupoval kameraman Newton Thomas Sigel. Režisér se omluvil pro nemoc jednoho z rodičů, ale studio se s ním rozešlo a na posledních šestnáct natáčecích dní plus dokončovací práce místo něj dosadilo Dextera Fletchera. Ovšem profesní organizace amerických režisérů rozhodla, že po stránce zásadního režijního vkladu náleží výsledné dílo Singerovi – černé ovci, která teď nesmí vyhrát.
Sám Freddie Mercury kdysi zmínil, že by film o něm mohl vzniknout a že by nesl označení „tři X“, přičemž X znamená v některých zemích přístupnost až od 18 či 21 let. Natolik rebelskou představu by ovšem asi nesplnila ani původně zamýšlená verze, kterou měl točit Stephen Frears se Sachou Baronem Cohenem v hlavní roli a kterou zamítli žijící členové skupiny Queen s tím, že Cohen je až příliš známý jako komik. Podle Frearse měl být jejich portrét výstřednější, kontroverznější a se „spoustou nahoty“.
Nakonec tedy zůstalo u tradičního snímku, o němž Steve Rose z listu The Guardian napsal, že „oslavuje showmana Mercuryho, ale jeho osobnosti se nikdy nepřiblíží“. Přesto, anebo naopak právě proto, už od loňského podzimu plní kina.
