Tereza Dočkalová

Tereza Dočkalová | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

V hrobě se mnou nepohnou ani komáři, říká nová shakespearovská Julie

  • 1
Shakespearovy hry považuje dvaadvacetiletá herečka Tereza Dočkalová za učebnici mezilidských vztahů. Utvrdila ji v tom i hlavní role, kterou hraje v Romeovi a Julii v rámci letních slavností.

Z ostravského na Pražský hrad se v pátek přesunula nejslavnější Shakespearova tragédie, Romeo a Julie. Titulní ženskou roli hraje na Letních shakespearovských slavnostech Tereza Dočkalová, dvaadvacetiletá ostravská herečka z komorního Divadla Aréna. "Před čtyřmi lety jsem si říkala, že jsem ještě nehrála v žádném Shakespearovi – a teď už mám za sebou čtyři," usmívá se.

Kromě Julie ještě připomíná malou roli ve Snu noci svatojánské, Lucianu z loňské adaptace Komedie omylů na Letních shakespearovských slavnostech a hlavně Ofélii z Krejčího inscenace Hamleta. Má sice tvář romantické Julie, ale když po ostravsku začne vysvětlovat, co v britském dramatikovi hledá a nachází, mění se v odhodlanou bojovnici.

To, co se v případě Julie obvykle řeší, je věkový rozdíl mezi postavou a herečkou, která ji hraje. Jí je čtrnáct, vám dvaadvacet.
Ale já většinou hraji mladší typy postav, prostě vypadám na těch Juliiných čtrnáct. Že má o osm let méně než já, nevadí. Je hodně moudrá na to, že je ještě dítě. V osmnácti jsem zase dostala roli stejně staré Niny v Rackovi. Bylo těžké diskutovat a přemýšlet o tak komplikované postavě v mém věku. Teď už bych ji asi hrála jinak. I Julie představuje krásnou roli, která se neodmítá. A jde i o příležitost objevit se i jinde než v naší malé
Aréně.

K inscenaci Romeo a Julie

Roli Julie každý zná, nesvazovalo vás to? Jak jste pojala tuto postavu?
Řada lidí ji bere jako romantickou slečnu. Tak to ale není. Je strašně silná. Hodně se jí divím, jak jde do všeho s obrovským morálním přesvědčením. Když se dozví, že jí Romeo zabil bratrance, má právo ho nenávidět. Nezapomeňte, že hra Romeo a Julie se odehrává v Itálii v době, kdy rodina a pokrevnívazby byly nade vše. A kluk ze znepřáteleného rodu vám zabije blízkého příbuzného. Ona ho za tu smrt možná i chvíli nenávidí, ale pak té čtrnáctileté holce dojde, že jednou složila manželský slib. Je to její muž a být něčí žena znamená stát při něm, jak před bohem slíbila. Udělá úžasné moudré gesto, i když ji ta smrt musela strašně zasáhnout.

V čem vidíte sílu příběhu, který dojímá generace lidí?
Tereza DočkalováFascinuje mě na něm, že dvě děti, které se poprvé šíleně zamilují, jdou společně vstříc smrti a ničeho, vůbec ničeho se nebojí. Buďto budou spolu, nebo vezmou dýku a jed, protože život bez toho druhého pro ně nemá absolutně žádný smysl. Říkají to s ledovým klidem. Kdyby to viděli jejich rodiče, hodně by se poučili. Verona je v jejich době zkažená, znesvářená, nikdo nectí žádné hodnoty. Romeo a Julie jsou vlastně dvě malé čisté děti, které mají možnost se spolu vyspat a obyčejně spolu začít chodit, ale neudělají to, jejich láska jim v tom zabrání. Julie je neskutečná už na balkoně, když vidí Romea podruhé v životě. Řekne si: My se vezmeme, tahle láska musí být posvěcená. A je si naprosto jistá, že on je ten pravý.

Není to spíš mladická nerozvážnost než moudrost?
Určitě. Ale i v tom je poselství Romea a Julie. Tedy to, že ideály bychom neměli s věkem ztrácet. Iluze ano, ale ideály ne.

Je Romeo a Julie pohádka, nebo lze takovou velkou lásku zažít?
Určitě je to možné. Shakespeare chtěl napsat příběh o velké lásce dvou lidí, jejichž duše jsou jí plné tak, že se ani nepotřebují vidět. Fakt, že je možné něco takového cítit, sám o sobě stačí.

Jde o notoricky známý příběh...
... to sice ano, všichni znají Romea a Julii, ale málokdo to opravdu četl a ví, jak k těm úmrtím dojde, kde se to celé zvrtne. Zápletka je složitá, jako ostatně u všech Shakespearových her. Někdy je obrat v ději v té komplikovanosti skoro až groteskní.

K inscenaci Romeo a Julie

Dá se vůbec ještě najít na Shakespearovi něco aktuálního?
Je současný, ale ne v tom, do jak extravagantních kostýmů jeho postavy oblečete, ale v tom, co současného v jejich charakterech najdete a zdůrazníte. Shakespeare je takový lepší Freud, říká pan režisér Ivan Krejčí, který s námi dělal Hamleta v Divadle Aréna. Mezi řádky v něm najdete všechny vlastnosti, úchylky, lásky a touhy. Herec Ben Kingsley tvrdí, že podle Shakespeara by se mělo vyučovat na školách. S tím souhlasím. Co se týká mezilidských vztahů a charakterů, není lepší učebnice než jeho dramata. Nejde jen o tragédie. Nádherný je Večer tříkrálový nebo třeba Zkrocení zlé ženy.

Kromě Julie jste hrála i Ofélii. V čem se ty dvě výrazné postavy liší?
Ofélie i Julie v sobě skrývají neskutečnou lásku. Ofélie je ale skoro od začátku zlomená, zradí ji otec i Hamlet, ten ji odkopne kvůli své pomstě a otce jí zabije. To na zbláznění bohatě stačí. Je to tragičtější postava, zhroucená. Julie je naopak divočejší, silnější. Ale miluju je obě.

Kdy a kam na Shakespeara

PRAHA
Romeo a Julie
(sobota, neděle); Macbeth (od 2. do 11. srpna); Merry Wives of Windsor (GB
Theatre Company, 13. srpna); As You Like It (GB Theatre Company, 14. srpna)

BRNO
Romeo a Julie (3. a 4. srpna); Merry Wives of Windsor (GB Theatre Company, 16. srpna); As You Like It (GB Theatre Company, 17. srpna)

OSTRAVA
Veselé paničky windsorské (2. a 3. srpna); Antonius
a Kleopatra (
od 5. do 7. srpna)

Ofélii hrajete v ostravském Divadle Aréna, Julii pod širým nebem. Jak se vám venku hraje?
Shakespearovské slavnosti mají úplně jinou atmosféru. Herecky si musíte hlídat sílu hlasu, když přijde poryv větru, odnese vám větu od pusy a diváci nevědí, o co jde. V lecčems je to ale podobné – neustále musíte mít na paměti, že hrajete v Shakespearově verši tzv. blankversu, který se jinak frázuje. Normálně mluvím trochu jako hovádko, mám ostravský přízvuk a pak vylezu na jeviště jako Julie nebo Ofélie, které hovoří ve verších a vznešeně. I tak někdy řeknu větu, která zní ostravsky. Místní diváci to nevnímají, ale v Praze to bude horší. Pod širým nebem nastává i řada situací, které si na klasickém jevišti neužiju. Třeba když ležím mrtvá v hrobce a lezou po mně snad všichni komáři a štípou mě. Nesmím se však hnout, protože jsem mrtvá Julie.

V čem je ten slavný Shakespearův verš tak těžký?
Blankvers není žádná legrace. Ani na mluvení a výslovnost, ani herecky. Neukazujete emoce, zklidníte se, hluboko pod textem necháváte všechno své hraní. Ta hra to všechno řekne za vás, jen ji musíte nechat, nebýt zbrklá. I ve vypjatých scénách. Ty verše jsou tak silné, že už není potřeba si rvát vlasy a plakat na jevišti. Musíte mít pokoru a trpělivost.