Stejně jako v případě Budžese je dramatizátorkou sama Dousková, podle programu za spolupráce režiséra Jana Borny, který titul nastudoval na své domovské scéně Divadla v Dlouhé.
Oproti komornímu Budžesovi je Oněgin, s nadsázkou řečeno, operou. Na dvou protilehlých točnách na pozadí panoramatu Prahy rotuje výjev za výjevem, prokládaný písničkami domácí neoficiální scény osmdesátých let.
Oněgin byl Rusák je titul pro Dlouhou jako dělaný - potřebuje totiž perfektní týmovou souhru, kolektivního ducha a herce, kteří se s bravurou v mžiku přemění na hudební hvězdy od Jany Kratochvílové přes Michala Kocába po Jima Morrisona.
Herci si s chutí zahráli nejen postavy gymnazistů, ale i komunistických kreatur - snaživých úřednic, zupáckých soudružek učitelek a oportunistického ředitele. Postavy všech studentů jsou dobře střižené typy - od glosátorky, intelektuálské Helenky Lenky Veliké, přes romanticky undergroundového, lehce obtloustlého Havlíčka Jana Vondráčka po karikaturního, rozježeného Schlesingera Martina Matejky.
Vyzdvihnutí náleží i těm, kteří inscenaci slouží v bezpočtu rolí: například Kláře Oltové inkarnované v několika úděsných soudružkách i emigrantské zápaďácké, a tudíž zdravě napružené teenagerce či Čeňku Koliášovi, kterému se například pěkně vyvedl permanentně zhnusený zaměstnanec socialistického pohostinství.
Bornovi se podařilo vytvořit více než jen pásmo, které si dělá snadnou legraci z hospodářské mizerie a estetické odpudivosti doby. Přestože v tomto systému dávno nejde o život, jen o přežívání v zahnívajícím močálu, o mnohém vypovídají scény s bezděčně nespravedlivou matkou, řešící beznaděje lahví vína, či výjev z oslavy narozenin ředitele gymnázia.
Právě scénka s večírkem je asi nejlepší ukázkou: za rebelantskou píseň se v ředitelně rozdává důtka, ale ten samý song si nechal ředitel zrudlý konzumací alkoholu a chlebíčků soukromě zahrát od potrestaných maturantů. Na oslavě, kde parta opilých partajníků pořvává Krylova Anděla.
Pěknou dobovou atmosféru zprostředkovávají kostýmy (často autentické "poklady" ze dna skříní) i rozpohybovaný prvomájový průvod. Zatímco na tribuně rytmicky mávají rozkošně loutkovití papíroví politici v čele s Husákem, publiku jsou rozdána mávátka a nacvičuje se pokřik agitačních hesel. S totožným aktivním zapojením diváků Jan Borna přišel již v Epochálním výletu pana Broučka, jenže povzbuzování husitských armád je dneska paradoxně jaksi nevinnější.
Na premiéře publikum bouřilo, jistě i při vzpomínce na vlastní mládí, na to, jací jsme byli. Není pochyb, že Divadlo v Dlouhé má na repertoáru zaslouženě další trhák.
IRENA DOUSKOVÁ - Oněgin byl Rusák
Divadlo v Dlouhé Praha. Režie Jan Borna, délka představení 140 minut.
Hodnocení MF DNES: 80%
