Po ránu připomíná Hronov ospalé městečko, ve kterém na přítomnost největšího domácího festivalu amatérského divadla poukazují jen všudypřítomné transparenty s logem letošní přehlídky.
Návštěvníci festivalu však nezahálejí. Valná část tráví dopoledne v dílnách, kde se učí herectví, režii, pantomimě či zásadám dramaturgie, další diskutují v klubech nad zhlédnutými inscenacemi. Účastníků dílen je letos rekordní počet - přes dvě stovky.
A to si tu ještě polooficiální workshop otevřel režisér Sergej Fedotov, který loni učil své žáky žonglovat a chytat hole v letu. Letos Fedotov „zkrotl“: zkouší drasticky zkrácenou verzi Shakespearova Romea a Julie.
Právě účastníci dílen najmě v teenagerském věku dávají Hronovu mladistvý ráz, i když výjimky existují: dva nejstarší účastníci se narodili ve třicátých letech, kdy měl Hronov za sebou prvních pár ročníků přehlídky, která je nejstarší svého druhu v Evropě.
Nejen z frekventantů divadelních kurzů se však rekrutují hordy batůžkářů, kteří se sjíždějí z celé republiky a plní sály dvou místních scén - Jiráskova divadla a sálu Josefa Čapka. Loni přehlídku navštívilo osm tisícovek převážně mladých diváků. Letošní čísla ještě známá nejsou.
Rozporuplné reakce zatím přineslo hostování zahraničních divadel. Německá skupina Apron z Halle nadchla nastudováním Büchnerova Vojcka jako pouličního divadla, ve kterém si tři herci přehazovali veškeré úlohy a do příběhu vojenského holiče přimíchali i osobní dramata členů skupiny. Rozčarování naopak přineslo vystoupení slovenského divadla Disk z Trnavy s autorskou hrou Potkan alebo Nie sme žiadni kanibali. Tragikomedie o podivných rodinných vztazích, kde se marně schyluje k vraždě, nakonec zaváněla spíš nudou než kontroverzí.
Vášnivé diskuse se točily kolem inscenace náchodského divadla Dred, které představilo hru Dům lásky balkánského autora Miodraga Pavloviče, v níž se to hemží neujasněnými sexuálními vztahy, absurdními dialogy a záměnami mužské a ženské identity. Dred zatím přitvrdili ze všech souborů nejvíc: předstírá se tu porod i soulož s figurínami z umělohmotných lahví a na začátku představení je přinesen kbelík, kdyby se náhodou hercům či divákům udělalo z toho všeho špatně. Zatímco mladší generace přijala vystoupení s nadšením, starší diváci znechuceně vrtěli hlavou.
Přestože žádný z přizvaných souborů si netroufl například na drsnou cool dramatiku, rozhodně by se tedy mýlil ten, kdo by se domníval, že na repertoáru ochotníků najde pohádky, maximálně Jiráskovu Lucernu. Témata, která hýbají špičkovým amatérským divadlem, jsou - alespoň dle Jiráskova Hronova - docela jiná: interpretace náročné klasiky či osobní výpovědi o vratkosti vztahů i tohoto světa.
 Ministr se "ulil". Místo ministra kultury Pavla Dostála (vpravo) zahájil divadelní festival Jiráskův Hronov jeden z přítomných diváků, který přijal ministrovu výzvu a zhostil se této úlohy. |
