Janek Ledecký v titulní roli obnoveného muzikálu Galileo

Janek Ledecký v titulní roli obnoveného muzikálu Galileo | foto: Muzikál Galileo

Díky Ester cítím boj jedince proti společnosti silněji, říká Ledecký

  • 19
Patnáct let zkušeností dělí Janka Ledeckého od původního nastudování jeho vlastního muzikálu Galileo, který se nyní vrací v obnovené premiéře. Autor si opět zahraje titulní roli toskánského astronoma.

Co všechno bude jinak proti původní verzi?
Pokoušíme se vstoupit do stejné řeky na trochu jiném místě, ale v podstatě ve stejné sestavě. Než jsme začali zkoušet, tak jsem si nebyl jistý, zda je to správný nápad. Patnáct let je patnáct let. Ale hned první den, kdy jsme vlétli na jeviště, mě uklidnil. Už dlouho jsem v divadle nezažil tak intenzivní a pozitivní energii. To nám nějak zůstalo. Výprava a režie je přizpůsobená rozměrům a možnostem Divadla Hybernia, které jsou výrazně odlišné oproti původní produkci v Kalichu.

Vstupenky na iDNES Ticket

Proč se muzikál přesunul?
Z Kalichu jsem odešel před dvanácti lety. Vyměnil jsem svoji třetinu divadla za Galilea a Hamleta včetně kostýmů, dekorace a licence. Jedním z důvodů mého odchodu bylo, že jsem nechtěl být doživotně svázaný s jedním divadlem. Ale těch deset let, co jsem tam od jeho vzniku strávil, bylo báječných.

Režisér Caban hodně sází na projekce, zde tedy budou úplně nové?
Ano. Spojení Šimona Cabana a Simony Rybákové jako výtvarníka scény a kostýmní výtvarnice je unikátní. Oni jsou za výpravu a kostýmy ke Galieovi laureáty Quadriennale z roku, tuším 2003-4. A teď jsme ji ještě vylepšili. A ty nové technologie, které jsme mohli nyní dodat. Kdybychom je tenkrát měli, říkám si.

Opět hrajete Galilea. Bude jiný? Odrazí vaše životní zkušenosti?
S ohledem na to, co jako rodina prožíváme posledních pět let, nyní už hlavně ohledně dětí a konkrétně Ester, cítím ten boj jedince, který má svoji pravdu, proti společnosti, která ji nechce ani vyslechnout, daleko silněji než před patnácti lety. Radost z toho nemám. Ale hraje se mi skvěle. Kolegové říkají, že to má nyní víc energie než tenkrát.

Můžete být ohledně boje rodiny trochu konkrétnější?
Myslím boj s rigidně nastaveným systémem, se společností. Kdokoli vybočuje z pravidel, musí si to tvrdě vybojovat. My si děláme všechno po svém. To je takový leitmotiv naší rodiny.

Původně vás alternoval Petr Muk, což už bohužel nepůjde. Proč jste se rozhodli pro nepříliš známého Tomáše Novotného?
Znám ho z projektu Iago, kde mi hraje Othella. Dělá mi radost na každém představení, už od prvních zkoušek. Je charismatický a univerzální herec schopný výborné činohry i skvělého zpěvu. A navíc i zatancuje. To je v českém muzikálovém průmyslu spíš výjimkou.

Vaše muzikály prorazily ve světě. Máte rovněž s Galileem takové plány?
Mám, ale plány nestačí. Založil jsem agenturu, aby se o moje muzikály v zahraničí starala, protože zatím vše běželo samospádem. Hamlet už u nás, na Slovensku, v Koreji a Japonsku nasbíral skoro milion tři sta tisíc diváků, bylo by fajn, aby to někdo obchodoval. Protože čas prokázal, že jsem měl štěstí a podařilo se mi ikonu dramatického umění převyprávět tak, že lidi baví. Vážím si toho o to víc, že všichni ostatní – a že jich po světě bylo – si vylámali zuby. Mě baví psát a hrát koncerty, produkční práce opravdu ne.

Máte už tedy v zahraničí vyšlapanou cestičku?
Počty diváků jsou nejlepší klíč do všech dveří. Ale je to stejné, jako když se mě ptají, kdy budeme na Broadwayi. S nadsázkou říkám, že až se tam přestěhuji, budu dva tři roky leštit kliky u producentů a ještě mít štěstí.

Čím vás vlastně osud Galilea oslovil?
Když jsem dopisoval Hamleta, věděl jsem, že to tím nemůže skončit. I když jsem jeho úspěchu tehdy mohl jen věřit. Dva roky mi trvalo najít téma, až jsem ve Špindlu otevřel knížku, co děti dostaly k Ježíšku, Hvězdného posla od Petra Síse. Je v ní obrázek malinkého človíčka obklopeného soustřednými kružnicemi červených kardinálských klobouků. Tak jsem na to koukal a říkal si, že tohle musím napsat. Štěstí, že Ježíšek byl takhle šikovný. Pak jsem se zavřel do knihovny a přečetl všechny publikace o Galileovi i Giordanu Brunovi. O Maffeu Barberinim, rodu Medicejských a řádu jezuitů. A začal psát.