Slovácké divadlo uvede Radúze a Mahulenu

Uherské Hradiště - Dvě premiérová představení Zeyerova příběhu Radúz a Mahulena uvede o víkendu Slovácké divadlo. Režisér Igor Stránský se rozhodl nepoužít hudbu Josefa Suka a ke spolupráci přizval hudebníka a skladatele Jiřího Pavlicu, aby společně s choreografkou Ladislavou Košíkovou a výtvarníky Miroslavem Malinou (scéna) a Lucií Kuropatovou (kostýmy) vytvořil syrový a silný příběh plný rituálů a návratů k prapočátkům lidství.

Do dávných pohanských rituálů vtáhne diváky nová inscenace Slováckého divadla Radúz a Mahulena. Dvě premiérová představení se uskuteční v sobotu 27. a v neděli 28. října v 19.30.

Text Julia Zeyera patří na českých scénách k poměrně častým titulům. Režisér Slováckého divadla Igor Stránský se však rozhodl inscenaci pojmout jinak, než je obvyklé.

"Na Zeyerově textu mě dráždí pohled do drsného úsvitu dějin k jakési, řekněme trochu s nadsázkou, slovanské antice," uvedl režisér inscenace Stránský.

"Příběh Radúze a Mahuleny jde až na dřeň lidských vztahů. Proto jsem chtěl, aby hudba byla drsnější, než jsem kdy pro Slovácké divadlo komponoval. Objevují se zde syrové zvuky kamenů, dřeva a vůbec základní materie Matky Země spolu s dalším výrazným vyjadřovacím prostředkem, kterým je lidský hlas. Ale inscenace je pro mne ještě v něčem výjimečná. V hudební tvorbě zde uplatňuji jisté kompoziční postupy, které jsem zatím nepoužíval. A to jsem začal pro Slovácké divadlo psát už v roce 1985," říká autor hudby.

Dlouholetou spolupracovnicí Jiřího Pavlici i Slováckého divadla je choreografka Ladislava Košíková. "Obřady, které na jeviště přivádíme, mají prazáklad v životě původních kultur v dobách pohanských, kdy člověk žil v těsném vztahu s přírodou. Na jejích rozmarech byl závislý jeho život a právě prostřednictvím rituálů si zajišťoval komunikaci s bohy a s démony přírodních živlů. Navíc si myslím, že v každém z nás je doposud ukryt alespoň malý kousek této Matky Země, která s sebou nese stopy kultur našich předků," domnívá se choreografka.

Představení však nemá být jen efektní exkurzí do úsvitu slovanských dějin. Hra obsahuje podle režiséra i poselství pro současné diváky. "Nacházím ho především v konfliktu Runy a Nyoly, na němž je evidentní, že při nesmyslných sporech trpí především slušní lidé. Tak tomu bylo před tisíci lety, tak je tomu i dnes," vysvětluje Igor Stránský.

Do titulních rolí režisér obsadil Jakuba Leiera v alternaci s Mírou Zavičárem a Helenu Jarou. V dalších rolích se představí Jaroslava Tihelková, Anna Slezáková-Miková, Kamil Pulec, Jiří Juřina a další. Na jeviště Slováckého divadla se v této inscenaci po čase vrací i Lubomír Vraspír.

,