V úvodní části výstavy autoři představují zajímavý vývoj církevní správy v oblasti po bitvě na Bílé hoře, kdy na území pronikalo katolictví a byl nedostatek kněží. "Z map se například dozvíme, že šilperský (dnes štítecký) farář musel spravovat šest farností, což v tehdejší době nebylo fakticky možné," popisuje Doubravský. Jiné mapy dokumentují situaci o padesát let později, kdy byl už naopak kněží dostatek.
Církevní architektura je představena návštěvníkům výstavy na fotografiích. Nejvíc pozornosti věnují autoři významným barokním stavbám oblasti: kostelům v Zábřehu, Štítech a Úsově, zámecké kapli ve Velkých Losinách či kapli svaté Barbory v Šumperku.
Na fotografiích se objevuje také řada kostelů v období baroka upravovaných nebo dostavěných, kaplí a kapliček i božích muk. Z depozitářů muzea se dostanou na světlo barokní sochy světců a světic, andělů a obrazy s náboženskou tematikou.
Mimořádnou pozornost věnují autoři prolínání baroka do života obyčejných lidí. "Je zajímavé sledovat, jak po odeznění baroka jako stylu dožívá mezi lidmi ještě dlouho v devatenáctém století, přitom předkové těch samých lidí baroko v sedmnáctém století na jeho počátku odmítali," uvedl Zdeněk Doubravský.
Významné místo má na výstavě připomenutí okázalých poutí oblíbených mezi prostými věřícími, které mají původ právě v období baroka. Mezi exponáty je také řada předmětů, které si lidé z poutí přinášeli domů: růžence, krucifixy, obrázky svatých, zasklené modely Golgoty či modlitební knížky.
Stylizovaný sakrální kout selské jizby je pohledem do místa, které bylo v každé tehdejší chalupě a kde lidé trávili čas v modlitbách a rozjímání. Výstava Baroko a zbožnost na severozápadní Moravě bude zahájena ve čtvrtek 17. května v osmnáct hodin a potrvá do konce prázdnin.
