Umělecký šéf Západočeského divadla v Chebu Zdeněk Bartoš a dramaturgyně Martina...

Umělecký šéf Západočeského divadla v Chebu Zdeněk Bartoš a dramaturgyně Martina Pokorná | foto: Martin Stolař, MAFRA

Doufáme v nový začátek, říkají šéf a dramaturgyně Západočeského divadla

Sezona nového začátku. Právě tak pojmenovalo Západočeské divadlo v Chebu novou divadelní sezonu. Proč se rozhodlo pro tento název, na jaké inscenace se mohou diváci těšit a jak je divadlo připraveno na případný lockdown, odpovídají v rozhovoru pro MF DNES umělecký šéf divadla Zdeněk Bartoš a dramaturgyně Martina Pokorná.

Proč právě Sezona nového začátku?
Martina: V minulých letech se nám nechtěně podařilo vyvěštit řadu nepříjemných událostí – v Sezoně velkých událostí lidstva se objevil koronavirus, v Sezoně sousedů a spolubydlících byli diváci zavřeni doma kvůli lockdownu. Hledali jsme tedy pro letošek co nejpozitivnější označení sezony a myslíme si, že nový začátek je to, co bychom v dnešní nejisté době všichni uvítali. 

Zdeněk: K těm proroctvím bych přidal Sezonu rozbouřených vod. Hádáte správně, přišly povodně. Zrovna teď si sice nejsme jisti, co vlastně znovu začalo, protože epidemie nám kulminuje, ale nepřestáváme programově věřit ve šťastný nový začátek.

Západočeské divadlo v Chebu uvede premiéru hry Sylvie. Jde o komedii z pera dramatika Alberta Ramsdella Gurneyho o stárnoucím manželském páru a jejich novém přírůstku do rodiny - fence labradora.

Na podzim už jste stihli pro diváky připravit dva nové tituly – rodinnou inscenaci Babička drsňačka a komedii pro milovníky psů s názvem Sylvie. Oslavili jste i výročí 60 let od vzniku profesionálního chebského divadla, na Noc divadel nechali herce tančit jako ve Stardance a aktuálně se chystáte na premiéru Shakespeara ve 120 minutách. To zní jako poměrně nabitý podzim...
Martina: Ano, hráli jsme opravdu hodně. Snažili jsme se vynahradit všechna zrušená představení a uvést co nejvíce odložených titulů. Byli jsme také na několika zájezdech – v Praze, Mladé Boleslavi nebo Hradci Králové. Myslím, že podzim se velmi vydařil. Nově u nás také začal fungovat divadelní lektor a díky tomu jsme mohli k představením připojit také různé besedy a nebo dílny pro dětské diváky.

Co přinese Sezona nového začátku po Novém roce?
Martina: V lednu by měla mít premiéru komedie o svobodných třicátnících Můj romantický příběh, hrát se bude ve studiu d. Následovat bude hudební komedie podle slavného filmu Kdyby tisíc klarinetů s písničkami Suchého a Šlitra v novém hudebním aranžmá našeho dvorního skladatele Matěje Kroupy. V květnu nahlédneme do života žen v ortodoxní židovské komunitě v dramatu Mikve a sezonu zakončíme slavnou hrou o naději Obchodník s deštěm. 

Zdeněk: A díky synergickému efektu spolupráce s činohrou Karlovarského městského divadla si konečně můžeme dovolit inscenovat takovou počtem postav náročnou klasiku jako Stroupežnického Naše furianty, protože společně to zvládneme obsadit. To bude ale až na podzim 2022.

Na který titul se vy osobně nejvíce těšíte?
Zdeněk: Největší výzvou je semaforský hit Kdyby tisíc klarinetů – chceme k látce přistoupit se vší pokorou a zároveň s neotřelým, moderním, pro někoho možná překvapivým způsobem. A Obchodník s deštěm by měl být dárek před létem pro všechny romantické duše. Naděje a happyendů není v dnešní době nazbyt.

Připojí se divadlo k oslavám 700 let od připojení Chebska k Českému království?
Martina: Ano, pro tuto příležitost chystáme dvě zbrusu nové jednoaktovky, napsané na objednávku přímo pro tuto příležitost. Sami jsme zvědavi, jak si s historickým tématem poradí námi oslovení dramatici Milan Šotek a Viktor Braunreiter. 

Zdeněk: Uvidíme, jestli se dočkají plnohodnotné inscenace nebo jen scénické črty v podobě čtení. Zadání je následující – když Jan Lucemburský získal Chebsko jako říšskou zástavu a připojil ho volným svazkem ke Koruně české, museli s tím Chebští souhlasit. A mě by strašně zajímalo, jak to rokování na Rathauzu před sedmi staletími vypadalo, jaké argumenty tehdejší konšelé snášeli pro a proti připojení k Čechám a Čechům – co z toho bude Cheb mít? Za sto nebo za sedm set let? Doufám, že v obou hříčkách nebude nouze o humor a vtipné anachronismy. Oba autoři tímto talentem disponují a mají smysl pro historické paradoxy, tak se těším.

Jaká předplatná mohou diváci do konce roku zakoupit?
Martina: Protože v současné době lidé plánují v kratších časových úsecích, rozhodli jsme se předplatné nově rozdělit na dvě menší – podzimní a jarní. Nyní až do konce kalendářního roku prodáváme to jarní, v němž nabízíme většinu nových titulů. Předplatitelských skupin je sedm, čtyři večerní se začátkem představení v 19 hodin a tři podvečerní od 17 hodin. Na všechna představení si ale samozřejmě mohou diváci zakoupit i klasické vstupenky.

V letošním roce se vám podařilo také v Chebu obnovit klub mladého diváka...
Martina: Jsme nadšeni, že můžeme tento klub obnovit po mnoha letech díky stoupajícímu zájmu o divadlo z řad středoškoláků. Mladým předplatitelům vedle samotných představení nabídneme jako bonus například také besedy s herci. Vybrané tituly by se jim měly hodit například u maturity.

Zdeněk Bartoš

  • Umělecký šéf Západočeského divadla v Chebu.
  • Vystudoval režii na Katedře činoherního divadla DAMU, do Chebu přišel v roce 2006.
  • Od roku 2018 působí rovněž jako šéf činohry Karlovarského městského divadla, která díky tomu koprodukuje své inscenace s chebským divadlem.

Předplatné lze darovat i jako dárek?
Martina: Určitě ano, a pokud si nejste jisti, která předplatitelská skupina by obdarovanému vyhovovala nejlépe, máme i letos v nabídce blokové předplatné – tedy jednotlivé kupony, které si pak může divák kdykoli směnit za vstupenku.

Co když diváci se zakoupeným předplatným onemocní?
Martina: Ani v případě nemoci nebo karantény diváci o představení nepřijdou. Není problém si na obchodním oddělení telefonicky domluvit náhradní termín.

Martina Pokorná

  • Je dramaturgyně Západočeského divadla v Chebu.
  • Vystudovala režii a dramaturgii na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU.
  • V ZDCH působila už v letech 1998 – 2001, znovu se do divadla vrátila v roce 2016.

Je divadlo připraveno na to, co by dělalo v případném lockdownu? Přišli by diváci o své premiéry?
Martina: Stejně jako jsme splnili všechny resty, které jsme měli vůči abonentům z loňské sezony, odehrajeme pro ně i představení, která by se odložila v této sezoně, ať už z důvodu karantény, nebo v případě dalšího uzavření divadel. O lockdownu raději zatím nemluvíme, nechceme nic zakřiknout, ale nápady na tvoření v online prostoru samozřejmě máme.

Zdeněk: Nebyli jsme připraveni loni a nejsme ani teď. Prostě budeme flexibilně reagovat na situaci, která nastane. Podstatné je, že nemáme vůči divákům žádné dluhy a na skladě žádné inscenace, které by teprve čekaly na premiéru.

Daří se vám i při aktuální situaci neztrácet optimismus a pracovat na inscenacích dál?
Martina: Zatím jedeme podle plánu a doufáme, že to tak vydrží co nejdéle. Zdeněk: Za mě jak kdy. Je to jak na houpačce. Každopádně zkoušíme a hrajeme podle možností.

Co byste tedy divadlu popřáli do dalších měsíců?
Martina: Nejen divadlu, ale celé společnosti, aby se vše konečně uklidnilo a mohl začít ten vytoužený nový začátek.