Zámek Kynžvart se představil netradičně za svitu svíček.

Zámek Kynžvart se představil netradičně za svitu svíček. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Zámek Kynžvart jako jediný z Česka usiluje o titul Evropské dědictví

  • 0
Zámek Kynžvart na Chebsku chce získat titul Evropské dědictví. Nakročeno má dobře. Historická perla byla do Bruselu nominována jako jediná za Českou republiku.

Když dostali odborníci na osobnost kancléře Metternicha a zámek Kynžvart šanci podrobně prozkoumat mírovou smlouvu, která v roce 1840 vznikla na Kynžvartu, nevěřili svým očím.

Dokument se nápadně podobá zakládací listině NATO, jež však byla sepsána o více než sto let později.

Právě osobnost kancléře Metternicha a smlouva, která měla zajistit Evropě mír, je důvodem, proč se správa zámku rozhodla, že se pokusí v Bruselu získat pro Kynžvart prestižní označení Evropské dědictví.

„Jsou to nové výzkumy a zejména senzační odhalení, které nás k podání nominační přihlášky vedly. Zjistili jsme, že výstupy z mírové konference, která se uskutečnila v srpnu 1840 na Kynžvartu, se až neuvěřitelně podobají dokumentu o založení NATO, jenž vznikl 4. dubna 1949 ve Washingtonu,“ vysvětluje kastelán zámku Ondřej Cink.

Na webových stránkách památky je možné se o tom přesvědčit. Znění zakládající smlouvy NATO je zde možné porovnat s českým překladem návrhu Ligy pro zachování míru v Evropě, který byl na Kynžvartu sepsán ve francouzštině.

„V roce 1840 vypukla v Evropě takzvaná rýnská krize. Mocnosti zbrojily a hrozil první velký válečný konflikt po napoleonských válkách. V tu chvíli Metternich, který byl znám svou mírovou politikou, sezval na Kynžvart přední evropské diplomaty. Z konference vzešla Liga pro zachování míru v Evropě, dokument, který dodnes stráží britské archivy. A my jsme se k němu dostali, měli jsme příležitost jej přeložit a zkoumat,“ konstatuje Cink s tím, že právě podobnost obou dokumentů inspirovala správu zámku, aby se pokusila pro Kynžvart získat prestižní označení Evropské dědictví.

O něm rozhoduje v Bruselu komise třinácti nezávislých evropských odborníků vždy každé dva roky. „Česká odborná komise doporučila za Českou republiku právě Kynžvart. Zda jsme uspěli i v evropském výběru, to budeme vědět do konce roku,“ upřesňuje Cink.

Přestože dokument z roku 1840 nakonec nebyl přijat, proti vystoupil tehdejší britský premiér Henry Temple Palmerston, i tak má velký význam. Ukazuje kancléře Metternicha jako evropského mírotvůrce.

A právě na tuto roli chce zámek sázet v nadcházející sezoně.

„V souvislosti s nominací jsme přichystali řadu akcí. V každé hledáme nějakou polohu, nějaký moment, kdy bychom připomenuli Metternicha jako politika, který se velkou měrou zasazoval o mír v Evropě. Také budeme ve větší míře komunikovat a spolupracovat s evropskými institucemi. Cílem je nejen vypíchnout tuto událost, tedy konferenci a výstupy Ligy pro zachování míru v Evropě, která překračuje lokální význam, ale zároveň posilovat společnou identitu v rámci Unie. Jsme prostě součástí Evropy,“ říká kastelán.

Na otázku, co zámku přinese ocenění, jež není časově omezeno, má odpověď po ruce.

Pamětihodnosti

označené jako Evropské dědictví

  • Mají symbolickou hodnotu pro Evropu.
  • Sehrály významnou úlohu v dějinách Evropy a při budování EU.
  • Pomáhají evropským občanům získat poznatky o společném kulturním dědictví, evropských dějinách, budování EU, demokratických hodnotách a lidských právech.
  • Podporují vytváření sítí pamětihodností a památkářů s cílem sdílet zkušenosti a osvědčené postupy.

„Ohromnou prestiž. To označení není spojené s žádnou finanční odměnou, ale myslím si, že při získávání dotací bude mít právě toto ohromnou váhu, přinese nám další plusové body. Navíc jistě podpoří i návštěvnost. Na Kynžvart můžeme být všichni hrdí, protože se ukazuje jako místo, jež významem přesahuje českou kotlinu,“ dodává Cink.

První řádné výběrové řízení pro udělení ocenění Evropské dědictví, jehož se účastnila i Česká republika, se uskutečnilo v roce 2015.

„První a dosud jedinou českou pamětihodností, která byla na seznam zapsána, se tehdy stal Přemyslovský hrad a Arcidiecézní muzeum v Olomouci. Výběr se koná každé dva roky, v roce 2017 české pamětihodnosti v evropské konkurenci bohužel neuspěly,“ doplnil národní koordinátor pro Českou republiku Tomáš Řepa.