Osvobozující rozsudek tehdy vynesla předsedkyně senátu Věra Mathauserová. „Jedná se o další systémové selhání na železnici,“ zdůvodnila v srpnu loňského roku. Krajský soud v Plzni však po odvolání státního zástupce vrátil kauzu zpět do Chebu.
Odvolací senát měl k původnímu verdiktu okresního soudu řadu výhrad. Podle jeho členů chebský soud v odůvodnění rozsudku vyzdvihl řadu skutečností, které jdou na vrub provozovatele dráhy nebo zaměstnavatele souzeného strojvůdce, ale možným pochybením obžalovaného se zabýval jen okrajově. Jednoznačné je podle vyjádření krajského soudu pouze to, že vlak jel v okamžiku nehody výrazně rychleji, než směl.
O míře viny Radima Růžičky nyní rozhoduje senát okresního soudu, v jehož čele stojí Rostislav Tomis. „Věra Mathauserová na funkci předsedkyně senátu rezignovala,“ vysvětlil Tomis.
První den hlavního líčení přečetl výpovědi svědků z původního líčení. Po nich před senát předstoupili svědkové, stejní jako loni. Hlavní líčení bude pokračovat v srpnu.
Růžička se v hlavním líčením v loňském roce hájil tím, že omezení rychlosti nebylo zanesené v takzvaném rozkazu, tedy v dokumentu, který každý strojvůdce dostává před jízdou.
Značení přímo na trati pak podle něj nebylo dostatečné, což při výsleších potvrdili i další strojvůdci, kteří na trati mezi Plzní a Chebem jezdí. „Kdybych tehdy jel s tím vlakem já, tak bych teď na místě kolegy Růžičky seděl sám,“ zastal se loni obviněného muže jeho kolega Zdeněk Havel.
Do přeložky trati nad staveništěm silnice vjel vlak místo povolenou třicítkou rychlostí, která byla podle expertů více než trojnásobná. To vedlo k vykolejení vagonů s práškovým vápencem. Škoda se vyšplhala na 20 milionů korun.
28. července 2019 |
