„Současná podoba nádraží mne moc trápí. O tom, kdy, jak a zda vůbec se bude budova opravovat, jsem z pozice starosty vedl se Správou železnic, které objekt patří, nespočet jednání. Dnes už mohu potvrdit, že projekt dostává konkrétní obrysy, dolaďujeme poslední detaily. Můžeme se těšit, že nádraží konečně bude důstojným místem pro návštěvníky, kteří pro dopravu do našich lázní využívají vlakové spojení,“ uvedl františkolázeňský starosta Jan Kuchař.
Jeho slova potvrdila mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová.
„V prvním pololetí letošního roku plánujeme vypsat tendr na zhotovitele, vlastní stavební práce by měly začít ještě letos,“ uvedla Radka Pistoriusová.
Doplnila, že celková rekonstrukce nádražní budovy bude zahrnovat opravy interiéru včetně nového sociálního zařízení pro cestující.
„V suterénu budovy se vše připraví pro výstavbu podchodu pod stanicí, fasáda získá původní historický vzhled. Součástí projektu je i úprava okolí budovy. Vzniknou nová parkovací místa a stání pro cyklisty, dojde na instalaci moderního mobiliáře. Podali jsme už žádost o územní rozhodnutí a stavební povolení,“ upřesnila.
Prokoukne celé okolí
Stavební ruch hodlá využít i františkolázeňská radnice. Ta plánuje vybudovat v součinnosti se Správou železnic nové chodníky, úprav dozná i samotná křižovatka přímo před nádražní budovou.
„Řešíme zastávky autobusů, které se také přesunou na jiná místa, a také budoucí parkoviště. Takže se dá říci, že celá lokalita kolem nádraží dostane zbrusu nový kabát,“ uvedl starosta Kuchař, který přivítal zejména fakt, že se nádražní budově po dohodě s památkáři vrátí původní podoba, jakou měla na začátku 20. století.
Stane se tak významným architektonickým prvkem, který návštěvníky už při příjezdu upozorní, že vstupují do města, jež je součástí nejvýznamnějších lázní Evropy, zapsaných na prestižním seznamu UNESCO.
V souvislosti s opravami budovy by mělo dojít i k úpravám nástupišť a kolejiště, změny se dotknou rovněž nedalekých viaduktů. Mostní oblouky by se měly zvýšit tak, aby pod nimi mohly projíždět i vysoké autobusy.
„To nám umožní vybudovat u nádraží nový autobusový terminál, kam bychom dopravu soustředili. Dálkové autobusy by tak už nemusely jezdit přes centrum města, ale mířily by přímo k nádraží,“ nastínil starosta Kuchař.
Budova se zcela vymyká
Jak vyplývá z informací Městského muzea Františkovy Lázně, železniční stanice vznikla v roce 1865 spolu s železničními tratěmi ve směru z Chebu na Plavno a z Chebu do Hofu.
„Výpravní budova byla proto postavena ve spolupráci saských a bavorských drah. Až do vzniku Společnosti říšských drah, tedy Deutsche Reichsbahngesellschaft, po první světové válce se o staniční budovu dělily Královská saská a Královská bavorská státní dráha. Roku 1871 byla do stanice zaústěna také trať Buštěhradské dráhy z Prahy přes Karlovy Vary,“ popsal ředitel muzea Štěpán Karel Odstrčil.
Upozornil, že budova postavená podle typového projektu Saské královské státní dráhy se svým charakterem zcela vymyká v Česku jinak běžné starorakouské drážní architektuře.
„Původní objekt sestával pouze z centrální části, nejpozději do roku 1882 byla přistavěna boční křídla. Roku 1912 bylo východní křídlo rozšířeno o toalety a restaurační sál. Vnější podobu budovy zásadně ovlivnila rekonstrukce z roku 1929, v jejímž průběhu byla zjednodušena původně zdobná fasáda. K dalšímu výraznému zásahu došlo v 80. letech 20. století, kdy byla nahrazena původní okna a také litinová konstrukce zastřešení prvního nástupiště. V čekací hale se dodnes nachází trojdílná vitráž na téma lázeňství, kterou v letech 1964 až 1965 vytvořil František Sembdner,“ dodal Odstrčil.
