Důvodem pro rozhodnutí o náborovém příspěvku jsou stárnoucí pedagogické sbory a stále těžší získávání nových učitelů. Nově příchozí učitel by tak mohl dostat od města příspěvek už po třech měsících od nástupu do práce. Musí se ale zavázat, že na škole zřizované městem odpracuje nejméně pět let. Pokud odejde dříve, bude muset poměrnou část vyplacených peněz vrátit.
Návrh schválila Rada města Cheb s tím, že na příspěvek má nárok učitel, který nebyl v posledních pěti letech zaměstnán v některé z chebských základních škol.
„Výhledově na našich školách hrozí vážná krize. Učitelské sbory stárnou, většina pedagogů je starší padesáti let. Do pěti let z našich škol odejde do důchodu na pětatřicet učitelů. Tak masivní úbytek bude třeba nějak nahradit. Situace začíná být tak vážná, že ji už není možné řešit jen individuálním postupem jednotlivých ředitelů,“ vysvětlil starosta Antonín Jalovec důvody, které k návrhu vedly.
Starosta doplnil, že řada stávajících učitelů už v důchodu je, avšak ve školách stále vypomáhá.
Kromě příspěvku nabídne radnice novým učitelům i služební byt. Na příspěvek budou mít nárok i kantoři, kteří na chebské základky přejdou ze středních škol nebo z okolí.
Starosta nepředpokládá, že by do města díky příspěvku začali učitelé masivně proudit. Očekává, že by příspěvek mohl přilákat možná až pět učitelů ročně. Věří, že nabídka bude motivující také pro lidi, kteří sice vzdělání mají, ale neučili, nebo ze školy po čase odešli.
„Je dobře, že město má zájem tu situaci, která je v Chebu vážná, nějak řešit. Školy si už dnes lidi navzájem přetahují. Ale za pět let bude situace kritická, nebude kde brát,“ uvedla ředitelka 6. základní školy Cheb Štěpánka Dostálová.
Rozhoduje prostředí a podmínky
To Pavel Černý, ředitel chebské 3. základní školy, je v tomto ohledu spíše skeptický.
„Možná to může být pro mladé absolventy dobrá motivace, avšak nejsem si jistý, zda dostačující. Víc by asi pomohlo, kdyby se ke zvyšování platů učitelů postavil čelem stát. Ve velkých městech to funguje tak, že na platy pedagogů přispívá i zřizovatel,“ uvedl.
Černý si navíc myslí, že pro učitele je rozhodující i prostředí a podmínky, za kterých by měl pracovat.
Ředitelka Základní a mateřské školy Lipová Michaela Lámerová se odlivu svých pedagogů zatím neobává. „Učit na malé škole má svá pozitiva,“ konstatovala. Připustila však, že jiné by to mohlo být po avizované změně financování. „V návrhu to pro malé školy nevypadá příliš růžově. A pokud by bylo méně peněz, možná by učitelé začali odcházet,“ zamyslela se.
„Podle mého by příspěvek měl být udělaný jinak. Ne aby učitelé přecházeli ze školy do školy, ale aby primárně přitáhl do školy absolventy, kteří ještě nenastoupili. Nebo jako motivace pro ty, kteří se věnuji jiné práci,“ doplnila ředitelka Lámerová.
Obavy nemají ani v nedalekém Hazlově. „O tom slyším poprvé. Nás se to snad nedotkne. Na naší škole většinou učí místní, někteří kantoři dojíždějí z Aše,“ uvedla hazlovská starostka Lenka Dvořáková.
Riziko pro vesnické školy
Za nekoncepční označil příspěvek starosta Františkových Lázní Jan Kuchař. „Je to takové vytloukání klínu klínem. V konečném důsledku to může vést k tomu, že se nespokojení nebo nedocenění učitelé asi budou přesouvat, konstatoval.
Podle Kuchaře jsou stěžejní i podmínky, jaké škola učitelům nabídne. „My máme relativně velkou a dobře vybavenou školu, i podmínky pro učitele jsou dobré, takže pro Františkovy Lázně to nevidím zas tak konkurenčně. Ale mohl by to být zásadní problém pro malé školy na vesnicích, kde by mohlo být těch sto tisíc významnou motivací,“ poznamenal.
Jasno má krajský radní pro oblast školství Jaroslav Bradáč. „Pokud je příspěvek určený pro nové učitele, je to v pořádku. Pokud by to však mělo znamenat přetahování kantorů z venkovských a středních škol, tak to bych viděl jako nekorektní a nesystémové opatření, které ve školství jen přidá olej do ohně. Učitelé, zejména přírodovědných předmětů, na našich školách chybí. To je fakt. Kraj bude muset k nějakému způsobu motivace přistoupit. Ale s přetahováním učitelů nesouhlasím.“
