Proti chystanému drastickému zvýšení poplatků vehementně protestuje krajská tripartita, hejtman a poslanec Josef Novotný nebo také senátor Jan Horník. Podle nich jde o nelogický a nekoncepční krok, který má jen zaplnit díry ve státní pokladně.
Omezí ale zisky těžebních společností a ty budou potom nuceny ještě více šetřit. Zabrzdí svoje investice, což zvýší tlak na růst nezaměstnanosti v už tak postiženém regionu. Firmy zároveň omezí sponzorování sportovních klubů, kulturních spolků a škol.
"V žádném případě bych nemohl novelu v takto navrženém znění ve sněmovně podpořit," prohlásil Novotný. Přesně tyto důsledky předem ohlašuje šéf představenstva Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl.
"Mluví se až o 300 milionech, které odvedeme. Vychází nám z toho, že budeme muset omezit naše náklady uvnitř firmy a také podporu regionu," řekl. Loni těžaři podle výroční zprávy rozdělili na sport a kulturu 36 milionů. Podporují třeba extraligový hokej ve Varech, druholigový fotbalový klub v Sokolově, sokolovský divadelní festival, mistrovství světa v motokrosu.
Zvýšení poplatku přitom Sokolovská uhelná nemůže příliš promítnout do cen výrobků. "Zákazníkům, kterým dodáváme uhlí, zvýšíme cenu, jen pokud nám to smlouva umožňuje. Cenu námi vyráběné elektřiny ale nezměníme, je daná burzou. Ani teplo nemůžeme drasticky zdražovat," podotkl Pöpperl.
Dojde i na kaolinky
Problémy čekají i společnost Sedlecký kaolin. Té by se navýšil poplatek za dobývací prostor ze 100 na 1000 korun za každý obsazený hektar. Ani těžaři kaolinu nemohou zvyšování nákladů promítat do cen produktů.
"Keramický průmysl už několik let podléhá tvrdému konkurenčnímu boji především z Asie a konkrétně z Číny. Nezapomeňte na nedávné problémy porcelánek na Karlovarsku a važme si toho, že situaci se podařilo částečně stabilizovat," vzkázal generální ředitel Sedleckého kaolinu Vojtěch Zítko.
Firma se podle něho dostane do situace, kdy bude muset oddalovat investice a šetřit na provozních nákladech, včetně mezd.
Od ždímání těžařských firem si ministr financí Andrej Babiš slibuje navýšení příjmů veřejných rozpočtů ze současných asi 600 milionů korun ročně na odhadované 3 miliardy korun.
"Návrh by znamenal zvýšení příjmů státu i obcí. V současnosti se vedou jednání se všemi zainteresovanými stranami. Konečný návrh bude v gesci ministerstva průmyslu a obchodu," uvedl mluvčí resortu financí Radek Ležatka.
Poslanec Novotný a senátor Horník argumentují i strachem o obce, které finančně utrpí, když ministerstvo zároveň prosadí radikální změnu poměru při rozdělování odvedeného poplatku. Nyní putuje 75 procent z částky obcím jako odškodnění za to, že se v jejich katastru doluje. A 25 procent dostává stát. Poměr se má ale podle návrhu ministerstva financí a průmyslu otočit na 92 ve prospěch státu a 8 pro obce.
"Ti, kteří na ministerstvech s takovýmito nápady přichází, by se měli přestěhovat do těsného sousedství místa, kde se těží uhlí, kaolin nebo třeba kámen. Jsem přesvědčen, že by ihned po politicích požadovali, aby se většina finančních odvodů z vytěžených tun nerostných surovin vracela zpět do místa těžby," prohlásil senátor Horník.
Pokud ke zvýšení poplatku z těžby dojde, tak obce, na jejichž území hučí a práší rypadla Sokolovské uhelné, si naopak finančně mírně polepší. I oněch 8 procent ze 300 milionů bude víc než současných 75 procent ze 30 milionů. Třeba Lomnice brala loni 10 milionů. Těžební stroje z lomu Jiří se k ní blíží a už jsou asi jen 400 metrů od obydlené zóny.
"V budoucnu by se měly přiblížit až na sto metrů. Když fouká východní vítr, práší se a špína tu je. Sokolovská uhelná ale dělá všechno pro to, aby nám pomohla. Hradí kropicí a zametací vůz. Teď bude vymýšlet stříkanou vodní clonu proti prachu," vyjmenoval starosta Lomnice Miloslav Matoušek.
Obce, na jejichž území se těží, patří k nejbohatším a k nejupravenějším. Třeba v Lomnici tvoří příspěvek z těžby zhruba čtvrtinu rozpočtu obce. Za poslední léta tady vyrostla dvě nová hřiště, opravená je škola a školka, chodníky, kostel, sál kulturního domu, vyrostl nový dům s byty pro seniory, dva domy s malometrážními byty. Teď Lomnice za 16,5 milionu korun dokončuje u fotbalového hřiště sportovní centrum.
Na příspěvek od těžařů si zvyklo i Královské Poříčí. Podle starosty Michala Skýby se pohybuje do 6 milionů ročně.
