Popasovat se museli se záludnými otázkami, jako například zda se mohou v Rakousku lovit čápi nebo kolik procent lesů na Ukrajině se obnovuje přirozenou cestou.
„Stříbro jim uniklo jen o půl bodu,“ chválí své svěřence ředitelka školy Radka Stolariková.
„Teoretický test byl asi nejtěžší. Některé otázky byly formulované zbytečně složitě,“ shodují se studenti.
Názory na třetí místo se u nich ale různí. „Beru to jako neúspěch,“ komentuje výsledek Stanislav Večeřa. „Jsem hrdý na to, že jsem mohl reprezentovat Českou republiku na takové soutěži. Navíc to po testu vypadalo, že na tom budeme ještě hůř,“ přidává svůj názor Marek Bartůněk.
Jiří Moucha zůstává v klidu. I kdyby považoval třetí místo za neúspěch, vynahradil si jej v mezinárodní části soutěže, kde se utkaly vylosované týmy s mezinárodní účastí. Společně s Estoncem a Rumunkou totiž zvítězil. Úspěch žlutické školy pak korunoval Marek Bartůněk, který v téže části obsadil s Polkou a Maďarkou třetí místo.
„Nejzáludnější byl odhad objemu stromu,“ popisuje praktickou část soutěže Jiří Moucha. S kolegy z družstva se ale musel popasovat i s takovými úkoly, jako je střelba z luku či hod kládou.
Cesta žlutického týmu do evropského finále vedla přes místní, regionální a celonárodní kolo. „Soutěž je o poznávání lesa a lesního ekosystému, jeho produkčních i mimoprodukčních funkcích. Soutěžící navíc musejí prokázat přehled nejen o své vlasti, ale i o ostatních státech Evropy,“ říká o mezinárodním klání, které v České republice zaštiťuje Česká lesnická společnost, ředitelka žlutické školy Radka Stolariková.
„Člověk by ani netušil, co v nich dříme. Je to pro ně obrovský úspěch. Kromě jiného se naučili vystupovat na veřejnosti a obhajovat své názory,“ říká o úspěšné účasti žlutických studentů v evropské soutěži jejich třídní učitelka Miroslava Mutinská. Její mladí svěřenci už mají jasno, kam po absolvování žlutické lesnické školy půjdou. Všichni totiž mají namířeno na vysoké školy.
