Dominik Russ, prasynovec známého keramika Williho Russe, stojí vedle slavných...

Dominik Russ, prasynovec známého keramika Williho Russe, stojí vedle slavných kachlových kamen. Ta se stala předmětem sporu mezi Chebem a Loktem. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Bitva o vzácná kachlová kamna pokračuje, soud zkoumá letité dokumenty

  • 0
Karlovarský kraj a město Loket se dál přetahují o národopisná kamna, která nyní stojí v Chebském hradě. Loket chce prokázat, že kamna patří jemu, a to coby konfiskát pozůstalosti Williho Russe. Podle právničky kraje by to doložila přídělová listina, jenže ta v dokumentech není.

Více než sedmdesát let starými dokumenty se probíral karlovarský okresní soud, který se snaží rozřešit spor o takzvanou loketskou sbírku s národopisnými kamny stojícími na Chebském hradě. Nárok si na ně dělá kraj prostřednictvím svého chebského muzea a také město Loket.

Právní zástupce Lokte Petr Kišš předložil soudu například zápisy z let 1946 a 1948, kdy loketské městské muzeum přebralo sbírky po odsunutém keramikovi Willim Russovi. „Podstatou je, že se věci dle hospodářské smlouvy z roku 1982 převedly z Lokte do Chebu. Z toho tedy vyplývá, že byly do roku 1982 v Lokti a patřily mu tedy s největší pravděpodobností od roku 1946,“ uvedl Kišš.

Poukázal přitom, že se jedná o konfiskát na základě Benešových dekretů. Zástupce kraje pak požádal, aby soudu předložili archivní rozhodnutí rady nebo zastupitelstva, která se kamen týkají.

Právnička zastupující kraj Beata Burianová označila loketské listiny z roku 1946 za pouhý seznam věcí, které kdysi někdo převzal. „Nejedná se o nabývací titul. Pokud by šlo o konfiskát, musela by tam být přídělová listina, a ta tam není,“ řekla.

Soud chce od památkářů seznam loketského mobiliáře

Petr Kišš ale opáčil, že začátek druhé poloviny čtyřicátých let byl dobou hektickou a přídělové listiny se vydávaly pouze v případech důležitých věcí. Zmínil přitom dřívější rozsudky, podle kterých pozůstalosti přecházely na obce, k čemuž stačil doklad o movitých věcech.

V případě loketské pozůstalosti šlo podle něj o drobnou sbírku. S tím ale Beata Burianová nesouhlasila. „Nejednalo se o žádnou drobnost. Podle zmínky v dokladech měly hodnotu 20 tisíc říšských marek,“ uvedla. Petr Kišš poukázal na to, že pokud by se jednalo o majetek Chebu, nemohlo by dojít ke konfiskaci. „To by postrádalo logiku,“ řekl.

Zástupci kraje chtějí na příštím jednání vidět originály, respektive ověřené kopie několika listin. Předseda senátu Oldřich Umlauf bude opět loketský Národní památkový ústav žádat o seznam loketského mobiliáře z roku 1946. Ten by mohl vnést jasno do toho, zda byla celá sbírka i s kamny opravdu součástí konfiskátu. Národní památkový ústav totiž seznam poslal, ten je ale z roku 1976.

„Z dosavadního průběhu vyplývá, že nemůžeme během příštího jednání očekávat vyhlášení rozsudku,“ řekl Oldřich Umlauf.

Poukázal přitom na problémy s dohledáváním historických listin i to, že zástupci kraje zpochybňují jejich autenticitu. Zatímco Loket si stojí za tím, že mu sbírka patří coby konfiskát, zástupci z Chebu od začátku sporu argumentovali tím, že kamna vznikla na objednávku tamního národopisného muzea, které se otevřelo roku 1940. Odhadovaná cena díla činí 5,5 milionu korun.