Zdravotní a zejména duševní stav někdejších komunistických pohlavárů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, kteří čelili stíhání kvůli mrtvým a zraněným na hranicích totalitního Československa, bude nově zkoumat znalecký ústav, a to Psychiatrická nemocnice v Praze-Bohnicích. Před několika dny o tom rozhodlo Městské státní zastupitelství v Praze.
Cílem je zjistit, zda jsou bývalý předseda československé vlády a někdejší federální ministr vnitra schopni chápat smysl trestního řízení a porozumět tomu, co je jim kladeno za vinu.
Žalobci původně proces zastavili na základě stanoviska znalců, že bývalý předseda vlády i někdejší ministr vnitra trpí duševní chorobou a trestnímu řízení proto nerozumí.
Stížnost obětí
„Opatření je reakcí na nález vyhlášený Ústavním soudem. Ústavní soudci totiž zpochybnili předchozí znalecké posudky, neboť je vyhotovili znalci, kteří sami byli úzce spojeni s komunistickým režimem,“ vysvětlil advokát Lubomír Müller s tím, že v návaznosti na opatření Městského státního zastupitelství v Praze učinilo shodné opatření i Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 v kauze bývalého tajemníka pro ideologii ústředního výboru strany a člena jejího předsednictva Jana Fojtíka.
„Termín pro vyhotovení posudků je ve všech třech případech stanoven na 31. března příštího roku,“ doplnil Müller.
Na Ústavní soud ČR se obrátilo několik lidí z Německa. Jde o zraněné či pozůstalé po zabitých na hranicích. Mezi nimi byl například Jürgen Seifert, jehož v listopadu 1983 na hranicích u Chebu pokousali psi pohraničníků na stehně a genitáliích.
Připojila se Astrid Schmidt, které v srpnu 1979 pohraničníci kousek od Mariánských Lázní přímo před očima zastřelili otce Gerharda Schmidta, i Christa Brunies, matka Hartmuta Tautze, který byl v srpnu 1986 roztrhán psy, a jeho sestra Carola Tautz-Bär.
Argumentovali tím, že znalci, kteří vypracovali klíčový posudek, byli vzhledem ke své stranické či profesní minulosti před rokem 1989 podjatí.
Podle ústavních soudců skutečně vyvstaly pochybnosti o nestrannosti znalců, a z jejich závěrů tedy nelze vycházet.
Stíhání někdejších vrcholných komunistických činitelů iniciovala svým trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů.
Obvinění se opíralo o archiválie, které podle kriminalistů dokazují, že komunističtí politici měli informace o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny, jaké právní předpisy je třeba přijmout.
