- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Takže nám pan vědec oznámil, že se sice nemusíme zemětřesení bát, že to důkladně zkoumají (sice velce krátce, od roku 1989), ale že se toho víprojkaltě málo a proč vlastně vzniká už vůbec ne.Já bych naopak řekl, že bychom se bát docela měli. Doporučuji pánům vědcům se nejdříve podívat do historie, co zde bylo dříve. Asi by byli překvapení ,jak silná zamětřesení tu byla. Namátkou v pozdním středověku vážně pocuchalo hlavní hrad až v dalekém Bečově - velké praskliny jsou viditelné dodnes, , ve dvacátých létech tam zbořilo pár domů a obrovský Beaufortovský skleník (škody na domech chudších nikoho nezajímaly). Roku 1789 například spadla celá kostelní věž kostela v Ostrohu, kroniky města Chebu jsou plné záznamú o občasných silnějších zemětřesení v celé historii atd. Není to žádná moderní záležitost. A zemětřesení bývala velice silná už tehdy, jen nevíme kolik, když se nic neměřilo. Proč čekat že nepřijdou zase? Že si to myslíme?
Á, vidím, že iDNES má opět lepší odborníky než AV ČR. Proč čekat, že nepřijdou zase? Stačí umět číst s pochopením, ve článku je to vysvětleno:
„Pro ilustraci, silnější roje jsme zaznamenali v roce 2000, pak 2008, 2011, 2014, 2017 a nyní, ani ne po roce, jej tu máme opět. Je to známka, že se nahromaděná deformační energie na zlomech stále uvolňuje. Horší by bylo, kdyby nastal klid a 20 let se nic nedělo. To bych měl obavu, jestli nehrozí silnější roj, jako například v roce 1985.“
Polopaticky: Pokud se energie uvolňuje průběžně, nedochází k její dlouhodobé kumulaci, která by byla potřebná pro zemětřesení vyššího stupně.