"Jako v každém národě jsou mezi nimi lidé, kteří jsou moc příjemní, a lidé, u kterých si musím říct, co se dá dělat, jste můj klient. Protože ale jezdím po Evropě i s Čechy, tvrdím, že mezi nimi a Rusy není žádný rozdíl," popisuje.
I zkušená průvodkyně, jako je Martina Brejchová, má však skupinu otázek, na které nechce odpovídat.
Karlovy Vary
Jsou to jednak dotazy "A komu to tady patří", protože sledovat majitele není často v lidských silách, a pak otázky točící se kolem roku 1968.
"Už jsem byla dost velká na to, abych si ho pamatovala. Některé generace mají stále vžité, že nás Rusové přijeli zachránit. Když na tohle téma dojde řeč, striktně konverzaci utnu a řeknu: podívejte se, historický výklad zakončíme druhou světovou válkou a pak se budeme bavit o současnosti. Tyhle věci řešit nebudeme, protože jsou dost kontroverzní," popisuje.
Ruská klientela je podle Brejchové typická také dotazem, zda se lidem v Čechách žilo líp za socialismu. Když jim řekne, že ne, zaskočí je to. Ostatní dotazy pak směřují hlavně na český životní styl, tedy kolik Češi vydělávají, co jí, kolik je v republice lesů, v kolika letech tady posílají rodiče své děti do školy a na jak dlouho. Čím běžnější lidé přijedou, tím běžnější věci je prý zajímají.
Vary zaujmou a okouzlí svou architekturou
Karlovy Vary Rusy zpravidla nadchnou. "Jejich průmyslová města v Rusku nemají tak krásná centra, jako máme my. Jsou to většinou města paneláků a Karlovy Vary je okouzlí nejen architekturou, ale také tím, že leží uprostřed lesů," vypráví průvodkyně.
Zároveň dodává, že ne všichni ruští klienti mají základní znalosti historie Čech. "Musím jim tedy dodat alespoň základní exkurz, aby věděli, proč jim vyprávíte zrovna o tomhle domě, kde žil Antonín Dvořák. Navíc ne všichni ví, kdo to byl Dvořák, a já se jim nedivím. Kdo z nás má povědomí o ruských skladatelích?" ptá se.
Nekritizujte Rusy, buďme za jejich peníze rádi
Češi, kteří na Rusy nadávají, by si podle Brejchové měli uvědomit, že nebýt jich, karlovarské domy by po revoluci místním spadly na hlavu. Češi je tenkrát nechtěli a ruští investoři budovy od základů opravili.
"Ve spoustě z nich jsem byla a opravdu to nejsou žádné Potěmkinovy vesnice. Navíc - Rusové si je odsud neodvezou, opravené domy tu zůstanou," upozorňuje Brejchová, pro kterou jsou opravdovým průvodcovským ternem zvídaví turisté. Občas se s nimi tak zapovídá, že dopustí i nešvaru číslo jedna, kterým je vytvoření shluku lidí na úzkém a velmi frekventovaném místě.
"Vždycky se snažím dostat lidi někam, kde je to poněkud širší. Občas se ale stane, že se někde zasekneme, což by se samozřejmě stávat nemělo," usmívá se Brejchová, které kvůli tomu už několikrát spěchající místní lidé nadávali. Někdy i sprostě. "Pokud mě lidé slušně poprosí, já pak se stejnou slušností poprosím klienty, aby ustoupili. Když je ale někdo vulgární, rovnou dělám, že neslyším," popisuje průvodkyně.
