I Martina Rosu z vítězné architektonické kanceláře Mrva Architects překvapily rozměry náměstí z 50. a 60. let, když ho poprvé spatřil. Komunisté ho stavěli pro masové akce na podporu režimu. Přesto Rosa vidí v ploše velký potenciál. I když je obklopená Hornickým domem, úřadem práce, obchody a ohraničená překážejícími nevzhlednými rabaty s přerostlými jehličnany.
Stavitel ve studii kupodivu i po navrhovaném předláždění zachoval pod nohama chodců 6 krát 6 metrů velké obrazce. Rozšířil už však chodníky podél okolních budov. A zvětšil schodiště před Hornickým domem, aby mohlo sloužit i jako pódium při různých kulturních akcích.
Tou největší proměnou na první pohled je ale zeleň. Až zmizí masivní betonové květináče s jehličnany, nahradí je spousta menších i vzrostlých stromů - zřejmě javorů. "Rodiny s dětmi najdou ve stínu na lavičkách příležitost, jak příjemně posedět," představuje si architekt.
Celý listnáčový háj naplánoval na náměstí do kouta blíže k budově okresního soudu. Javory proto, aby se díky nim centrum v různých ročních obdobích měnilo.
Překvapivým prvkem je nová třípatrová krychlová budova s prosklenými stěnami a s terasou. Má za úkol velkou plochu náměstí 'rozbít' a doplnit. "V objektu by mohla být třeba kavárna, prostor pro výstavy. Na skleněnou fasádu s led diodami by se dalo zvenku leccos promítat podobně jako teď na zdejší obrazovku," míní Rosa.
Konec parkování před Hornickým domem
Zvláštní pozornost věnoval dopravě. Napadlo ho předělat systém jednosměrek kolem náměstí tak, aby ulice přímo před schodištěm Hornického domu zůstala pro auta uzavřena. Tahle dominanta by tak s náměstím tvořila jednolitý celek - klidovou zónu. Parkovacích míst ve dvou jednosměrkách (jedna by nově ústila do ulice Jednoty u úřadu práce) se změna v podstatě nedotkne.
Proměnou projde také zašlá pěší zóna v sousední ulici 5. května. To znamená i ji předláždit, zasadit stromy, umístit lavičky, pouliční lampy.
"Všichni jsme se shodli, že právě tato studie má získat první cenu," řekl Tomáš Vích za sebe i ostatní porotce v soutěži zaštítěné jménem Petra Parléře. Návrh podle Vícha reaguje na všechny výzvy, které sokolovské náměstí vůbec architektům nabízí.
"Prosklený objekt osobně považuju za výbornou myšlenku. Za záchytné místo, kde se lidé sejdou. A parkování přináší otázku, jestli si chceme prostor spíš zpřístupnit nebo zničit plechovými krabicemi," doplnil Tomáš Vích.
Zda se obří prázdná plocha a přilehlá pěší zóna, kudy lidé jen probíhají, přetvoří časem v útulnější prostředí, už záleží jen na vedení města a jeho rozpočtu.
