Nový turniket u vstupu do přírodní rezervace Soos

Nový turniket u vstupu do přírodní rezervace Soos | foto: Martin Stolař, MAFRA

V prohlubních to bublá jak o závod, láká turisty přírodní rezervace Soos

  • 0
Rezervace Soos nedaleko Františkových Lázní láká návštěvníky i v zimě. Nabízí jedinečný pohled na dozvuky sopečné činnosti. V období bohatém na vláhu je možné pozorovat bublající mofety i místa plná jemného bahna s vývěry oxidu uhličitého. Lidé míří i do sousední záchranné stanice. Otevřeno je podle počasí.

„Pokud bude pěkně, procházku vřele doporučuji. Vody je dostatek, v prohlubních to bublá jak o závod. Jakmile však bude počasí nepříznivé a povalový chodník namrzlý, musíme naučnou stezku uzavřít. Jde o bezpečnost. Aktuální informace je možné najít každý den na Facebooku františkolázeňského muzea,“ láká k návštěvě správce rezervace Zdeněk Soukup.

Právě z facebookového profilu se zájemci o návštěvu dozvědí, že v průběhu prosince je za příznivého počasí naučná stezka rezervace Soos přístupná veřejnosti denně od 8 do 16 hodin. Pokladna a prodejna suvenýrů je ovšem uzavřena a úhrada vstupného je možná pouze platební kartou přes návštěvnický „kiosek“, kde vydává vstupenky automat. 

Jak doplňuje správce Soukup, vstupné je v tuto dobu snížené, a to na 50 korun pro dospělého návštěvníka, děti do 15 let mají prohlídku rezervace zdarma.

„Přijít později odpoledne už nedoporučujeme. Jednak není dobře vidět a navíc se sem ve velkém stahují divočáci. Zřejmě objevili léčivé účinky minerálních koupelí a bahenních zábalů,“ směje se Soukup.

Rezervaci je možné projít po povalovém chodníku, asi jeden a půl kilometru dlouhém, který lemuje řada informačních tabulí. Ty představují lokalitu Soos jako zajímavý doklad pozdní vulkanické činnosti. Dokazují to nejen minerální slaniště, ale celá oblast, ve které vyvěrají minerální prameny. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které je utvořeno z křemeliny silné místy až sedm metrů, což jsou pozůstatky schránek dávných řas a rozsivek.

Tajemná a pomíjivá krása

V opravdu třeskuté zimě je na Soosu možné vidět zvláštní úkaz. Místní mu říkají zimní růže. Jsou to vlastně zmrzlé vývěry par nad mofetami. Jedinečné krajkoví může dosahovat výšky až několika desítek centimetrů. Je ale velmi křehké a nestálé. Stačí pár slunečních paprsků či lehký závan větru a ledová krása se zhroutí k zemi. 

Za návštěvu stojí i záchranná stanice pro volně žijící živočichy v sousedství nového návštěvnického zázemí.

„Bohužel se nám počet obyvatel opět rozrostl. K labuti, která přišla o křídlo poté, co ji kdosi postřelil, přibyla další. Ta prolétala nad silničním mostem v Chebu u Zlatého vrchu a srazilo ji projíždějící auto. Naštěstí to vypadá, že se z toho zmátoří a bude možné ji vypustit do volné přírody. Kolem rybníčku se prochází volavka, která rovněž u Chebu přišla o část křídla. Poskytli jsme nový domov liščatům a kromě vzácného motáka pochopa se také staráme o řadu poštolek a jedno káně,“ vypočítává Zdeněk Soukup osazenstvo záchranné stanice.

Národní přírodní rezervace Soos byla vyhlášena v listopadu roku 1964. Její rozloha přesahuje dvě stovky hektarů. V minulosti se tu těžila rašelina a minerální slatina pro lázeňské účely, dnes je oblast unikátní tím, že se tu nikdy nepoužívala žádná chemie. Proto se tady například vzácní brouci nebo rostliny objevují ve velkém množství.