„Bojím se, že jak to blaflo na severu, tak to jednou blafne tady. Mám z toho obrovský strach. Vždyť leckdy tu hoří vatry i víc než metr vysoké,“ přiznává známý pozorovatel počasí a člen spolku Rosnatka Rudolf Kovařík, který ve svém volnu pravidelně prochází částí přírodní rezervace a likviduje a zasypává živelná ohniště, která po sobě neukáznění návštěvníci zanechali.
„Problém je v tom, že většinu povrchu rezervace tvoří leckdy i velmi hluboká rašeliniště. A ta jsou pro těžkou hasičskou techniku neprostupná. Sem se prostě nedostanou. Navíc rašelina velmi dobře hoří, tady nějaké bambi vaky nepomohou. Požářiště je třeba prolévat vodou ještě několik dnů,“ konstatuje.
Podle jeho slov je oblast výjimečná tím, že rašelina dokáže ve velkém zadržovat dešťovou vodu, která by jinak bez užitku stekla do potoků a řek. Varuje, že pokud rašelina shoří, přijde tato oblast Krušných hor o obrovskou zásobárnu vody a lokalita vyschne.
„A to nenávratně, protože rašelina se tu tvořila miliony let. To si ti lidé neuvědomují a stále se snaží nějaký ohýnek zapálit. Já vám garantuji, že kdybychom teď do rezervace vyjeli, najdeme nejméně deset nových ohnišť. Nejhorší to je o víkendech,“ podotýká.
Dnes narazil Rudolf Kovařík na několik nových ohnišť. Dokonce potkal i lidi, kteří přišli do rezervace na výlet a při té příležitosti si zde rozdělali ohníček. „Co chcete, nejsme malí, vždyť tu pršelo,“ reagovali na upozornění, že jsou v lokalitě, kde je rozdělávání ohně přísně zakázáno. Podobně se ohradili i poté, co je Kovařík informoval, že hejtman vyhlásil období zvýšeného nebezpečí vzniku požárů na území regionu.
Turisté si oblíbili okolí cínového dolu
Nejoblíbenější lokalitou takových návštěvníků je podle Rudolfa Kovaříka oblast okolo bývalého cínového dolu. Jeho slova potvrzuje i starosta města Přebuz Martin Bruoth.
„Děsím se toho, že bychom se dostali do stejné situace, jaká je nyní v Českém Švýcarsku. Nedávno u nás v lese hořelo, bylo to na stejném principu, jako nyní hoří na severu, akorát v menším rozsahu. V podstatě sedíme na sudu s prachem, je otázkou času a štěstí, kdy zahoří znovu,“ prorokuje s obavami starosta.
Podle jeho slov je většina návštěvníků rezervace ukázněná, jsou ale i tací, kteří si klidně ohýnek udělají nebo odhodí nedopalek a dál se nezajímají.
„Problém je v tom, že to území je velmi rozlehlé a opuštěné. Může se stát, že se o ohni dozvíme až v době, kdy už z něj bude pořádný požár. Podle mého by tam měl být větší dohled, ale chápu, že to je o penězích. Takhle to stojí na dobrovolnících,“ konstatuje Bruoth.
Požár pomáhal hasit vrtulník
Požár, který zmiňuje starosta Přebuzi, vypukl asi před měsícem. To, že zásah u něj byl pro hasiče nesmírně náročný, potvrzuje i Martin Kasal, mluvčí Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje. „Hořelo mezi Stříbrnou a Přebuzí,“ upřesňuje mluvčí.
Likvidace ohně ukázala na dva nejzásadnější problémy. Na nepřístupný terén a nedostatek vodních zdrojů. „Vodu jsme kyvadlově vozili z koupaliště v Přebuzi. S technikou jsme navíc kvůli terénu museli zůstat stát na polní cestě a vodu několik set metrů vést hadicemi,“ popsal Kasal. I kvůli tomu hasiči povolali k zásahu vrtulník.
Na druhou stranu ovšem nejsou Rolavská vrchoviště v kraji výjimkou. „Pro těžkou techniku je naprostá většina lesních porostů velice těžko dostupná. A je jedno, jestli je to v Krušných horách, Slavkovském lese či v Doupovských horách,“ podotkl mluvčí krajských hasičů.
Ti dnes poslali část své techniky na pomoc do Českého Švýcarska. „Ze zásahu v Hřensku požádali HZS Karlovarského kraje o vyslání zmenšeného požárního odřadu, konkrétně o techniku, velkokapacitní čerpadlo Somati a přívěs se dvěma kilometry hadic,“ přibližuje Martin Kasal rozsah pomoci z Karlovarského kraje.
26. června 2022 |
