„Magnitudo 2 už je silnější zemětřesení, které se vyskytuje jen zřídka a často bývá předzvěstí něčeho silnějšího,“ konstatovala Jana Doubravová, seismoložka Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Aktuální otřesy však podle ní znatelně cítit nebyly. „Nemůžeme ale říct, že nepřijde nic většího,“ upozornila seismoložka.
Lokace zemětřesení na severním okraji aktivní zóny je podle ní v posledních letech běžná. Stejně tak je standardní i hloubka epicentra. „Ta se pohybuje mezi šesti a deseti kilometry,“ řekla Doubravová.
Ještě dnes ráno zaznamenali seismologové několik menších otřesů. „Zatím to vypadá klidně. Situaci však dál monitorujeme,“ doplnila Doubravová.
Odborníci nicméně nevylučují, že seismická aktivita ještě zesílí a objeví se i otřesy, které místní obyvatelé pocítí nebo uslyší jejich zvukové projevy.
Pokud by zemětřesení pocítili, mohou seismologům zaslat hlášení prostřednictvím makroseismického dotazníku. Ten zájemci najdou na webových stránkách Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR tady.
Slabé zemětřesení, které se v uplynulých dnech opakovalo na Chebsku, není pro místní lidi ničím novým. S neklidnou půdou pod nohama tu žijí generace od nepaměti. První dochované záznamy o zemětřesení pocházejí z poloviny 16. století. První silnější otřesy na Chebsku uvádějí historické prameny už v roce 1552.
Nejvíce v novodobé historii vyděsily lidi v regionu otřesy na přelomu let 1985 a 1986. Při největším záchvěvu 21. prosince, jenž dosáhl 4,8 stupně, nevydržely chatrnější komíny, praskaly zdi domů. Primát nejdéle trvajícího zemětřesného roje drží otřesy z roku 2000, kdy se země citelně chvěla s malými přestávkami po dobu asi čtyř měsíců.
2. května 2023 |
