Sklonek zimy roku 1981. Už na počátku března se začalo mluvit o nebezpečí povodní. Sníh, kterého bylo na horách požehnaně, totiž začal velmi rychle tát. Nejprve se rozvodnil potůček, o kterém málokdo věděl. Ten běžně vytéká zpod haldy na Slovanech celkem nenápadně, jenomže tentokrát se proměnil v regulérní potok.
To pravé nebezpečí ovšem číhalo nad Jáchymovem. Přesněji v Městském rybníce, kterému místní říkají i dnes jednoduše Jezírko. Dvanáctého března bylo očividné, že jeho hráz vodu z rychlého tání neudrží. Takto zněla zpráva z Krajské povodňové komise, která v té době zasedala. Na hrázi rybníka stála hlídka, která nepřetržitě informovala o jejím stavu.
Katastrofický scénář se naplnil 13. března. Krátce před tři čtvrtě na dvě v noci hráz povolila.
Zrovna odešli na oběd, když jim obrovská síla vody a bahna ve štole posunula bagr o dvanáct metrů. Kdyby tam zůstali, byli by mrtví.
