Zapomenutá povodeň. Některé nikdy nenašli, říká odborník o běsnění Blšanky

  8:05
Před 150 lety se Podbořanskem prohnala ničivá povodeň, která za sebou zanechala zpustošené obce, krajinu a vzala stovky lidských životů. Jinak poklidná říčka Blšanka se proměnila v běsnící živel. Okolnosti události ukazuje výstava v žateckém muzeu, jejímž autorem je Jan Šrejber.
Škoda na starém pivovaru v Měcholupech roku 1872

Škoda na starém pivovaru v Měcholupech roku 1872 | foto: archiv Regionální muzea K. A. Polánka

„Kromě příčin povodně jsou zde popsány následky katastrofy pro jednotlivé obce ležící na Blšance, ohlasy v dobovém tisku, informace o sesuvech a protržení rybníků a další zajímavosti. Dozvíte se jména všech dohledaných obětí a i některé konkrétní lidské příběhy,“ říká Šrejber, odborník z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Povodeň zasáhla ve dnech 25. a 26. května 1872 nejen severní a západní, ale i střední Čechy. Kromě Blšanky se vylila z břehů Berounka a Vltava a došlo k zatopení části Prahy. „Blesková povodeň na Blšance tak proběhla trochu ve stínu události v nejvíce postiženém povodí Berounky,“ dodává Šrejber.

Co výstava v žateckém muzeu návštěvníkům přiblíží?
Výstava přibližuje největší přívalovou povodeň v historii českých zemí z 25. května 1872. Rozsáhlé bouřky tehdy kromě nejvíce postiženého povodí Berounky a jejích přítoků zasáhly i Blšanku, tehdy nazývanou Zlatý potok (Goldbach). Základem výstavy jsou informační panely, které se věnují jednotlivým aspektům osudné události. Kromě příčin povodně jsou zde popsány následky katastrofy pro jednotlivé obce ležící na Blšance, ohlasy v dobovém tisku, informace o sesuvech a protržení rybníků a další zajímavosti. Dozvíte se jména všech dohledaných obětí a i některé konkrétní lidské příběhy. Kromě informačních panelů budou k vidění originály vybraných archiválií, 3D tisky povodňových značek a několik modelů, které se k události vážou.

Květnová povodeň z roku 1872 patří k nejextrémnějším hydrometeorologickým jevům dosud zaznamenaným v České republice. V čem ta extrémnost spočívala?
Extremita povodně 1872 spočívá zejména v charakteru příčinných srážek. Jejich výjimečnost spočívá nejen v jejich množství, ale i v mimořádné intenzitě v průběhu několika hodin a v rozsahu území, které zasáhly. Odtoková situace na srážky takové intenzity byla téměř okamžitá. Mnohá svědectví mluví o nebývalé rychlosti vzestupu hladin v řádu metrů během několika desítek minut. Povodeň doprovázely i další extrémní jevy jako silná krupobití, tornáda, sesuvy půdy nebo protržení hrází rybníků.

Kolik vody a v jakém časovém rozpětí napršelo? A o jak přesná data jde?
Systematické měření srážek se v druhé polovině 19. století u nás provádělo pouze v několika stanicích, bohužel žádná z nich neležela v nejvíce zasažené oblasti. Informace o úhrnech tak máme pouze z archivních publikací, kde jsou uvedeny dvě hodnoty změřené toho dne v otevřených nádobách, a to 237 milimetrů za 1,5 hodiny v Mladoticích a 289 milimetrů s přestávkami za 12 hodin v Měcholupech.

Co bylo příčinou takto ničivé povodně?
Jak již jsem naznačil, hlavní příčinou této povodně byly extrémní přívalové srážky, které zasáhly 25. května území přibližně mezi Prahou, Příbramí, Plzní a Karlovými Vary.

Říčka Blšanka patří k menším tokům. Hladina vody byla třeba letos v dubnu jen něco málo přes 20 centimetrů. Většina toku protéká nejsušším regionem, tedy s nejmenšími úhrny srážek v rámci celé České republiky. Jakou sílu měla Blšanka před 150 lety?
Pro výstavu jsme se pokusili pomocí moderních metod a nástrojů matematického modelování zrekonstruovat průtok, který tehdy mohl v údolí protékat. Zásadním problémem přitom byla absence vstupních dat. Šlo použít pouze záznamy z kronik, svědectví lidí publikovaná v dobovém tisku a nadmořské výšky hladiny dochovaných povodňových značek. Výsledný průtok, který se v dolních částech povodí mezi Železnou a Holedečí pohyboval kolem 350 metrů krychlových za vteřinu, je tak zatížen velkou nejistotou vstupních dat. I tak jde o průtok mimořádný, jehož doba opakování je ve stovkách let. Rozsah povodně ilustrují i hladiny zaznamenané na autentických povodňových značkách v Železné, které jsou několik metrů nad současnou hladinou.

Jan Šrejber

Kolik lidských životů si povodeň na Blšance vyžádala? Kde způsobila největší materiální škody?
Zprávy o povodni uvádějí ve všech postižených oblastech přibližně 240 obětí (některé zdroje uvádějí i přes 300). Přibližně polovina z nich připadá na obce ležící podél Blšanky. Přesný počet obětí se nejspíš nikdy nedozvíme. Nám se podařilo zjistit údaje o 108 řádně pohřbených obětech v obcích podél Blšanky. Z dobových svědectví však víme, že jich muselo být mnohem víc. Někteří z pohřešovaných se nikdy nenašli. V každém případě má tahle povodeň smutné prvenství v počtu obětí v historii přírodních katastrof u nás.

Kromě ztracených lidských životů způsobila rozsáhlé materiální škody v celém údolí. Šlo hlavně o zničenou zemědělskou půdu zejména na chmelnicích. Pobořeno nebo zcela zničeno bylo velké množství domů a hospodářských budov. Žatecko mělo ze všech postižených okresů i největší počet uhynulých hospodářských zvířat. Mezi nejvíce postižené obce patřily Holedeč, Libořice, Měcholupy, Kryry nebo Blšany.

Fungoval už tehdy nějaký varovný systém, který by upozorňoval na blížící se katastrofou?
Žádný takový varovný systém neexistoval.

Dalo se tomu vůbec nějak zabránit?
Tomu, co se stalo 25. května 1872, se zabránit nedalo.

Kdyby se v tomto regionu opakovaly identické meteorologické jevy jako před 150 lety, měla by povodeň stejný průběh? Nebo by byla jiná?
Pokud by se podobná situace opakovala, průběh i následky by byly srovnatelné. Dokázali bychom sice lidi varovat před nebezpečím blížící se povodně, ale předpovědět srážky podobného rozsahu s dostatečným předstihem a místem, kde vypadnou, nelze ani se současnými meteorologickými modely. Předpovídání jevů, jako jsou protržení hrází rybníků, které měly tehdy zásadní vliv na průběh povodně, je zcela mimo naše možnosti. Lidé by podobně jako tehdy museli reagovat až na probíhající situaci, a to velice rychle. Kromě velkých materiálních škod by pravděpodobně došlo i na lidské oběti. Nedávné srovnatelné povodňové události z Německa s mnoha oběťmi ukazují, že ani moderní protipovodňové systémy a opatření nezabrání katastrofě podobného rozsahu.

Výstava je putovní. Kam po žatecké premiéře zavítá?
Od poloviny července bude výstava k vidění v Podbořanech. Na podzim pak v Ústí nad Labem a začátkem příštího roku v Lounech. Vzhledem k tomu, že je koncipována jako putovní, nevylučuji, že bude vystavena ještě jinde.

Nejčtenější

Spartu v prodloužení proti Teplicím spasil Haraslín, v semifinále poháru je i Baník

S outsiderem z Teplic se pořádně nadřeli, nakonec ale sparťanští fotbalisté po výhře 3:2 postoupili do semifinále domácího poháru. V prodloužení vstřelil vítězný gól z přímého kopu Lukáš Haraslín....

Promlčeno. Stavebníci nepovolené terasy, kde uhořelo 7 lidí, unikli milionové pokutě

Premium

Ačkoliv předzahrádka restaurace U Kojota v Mostě, kde v lednu po převržení plynového ohřívače uhořelo sedm lidí, byla černou stavbou bez stavebního povolení, za její vybudování nebude nikdo...

„Z hořící hospody jsem se prokousala.“ Přeživší od Kojota trápí bolesti, roste vztek

Premium

Jsem naštvaná a chci znát odpovědi, říká Jana, přeživší tragického požáru v mostecké restauraci U Kojota. Narozeninová oslava v nelegálně postavené dřevěné přístavbě se během mžiku změnila v ohnivé...

Spor o stadion a vulgarity. Viagem se čertí: Můžeme jinam, sázejte si tam brambory

Mezi svéráznými majiteli ústeckého fotbalu a městskými politiky to poprvé zaskřípalo. Opozice žádala, aby zastupitelstvo odebralo FK Viagem správu Městského stadionu, návrh ovšem přijatý nebyl....

Vždyť radar měří jinde, čílili se řidiči. Kritizované čáry ze silnice zmizely

V Sýrovicích na Lounsku odstranili bílé příčné čáry na silnici I/27, které vzbudily vlnu nevole. Řidiči totiž spoléhali, že blízký radar měří jen mezi nimi. Když se ukázalo, že tomu tak není,...

Fejk znovu na scéně. Exředitel zoo má pozvednout oboru, kde byl i Beethoven

Vedení Dubí na Teplicku plánuje udělat z obory v části Mstišov znovu místo atraktivní pro turisty. Radnici s tím pomůže známé jméno – někdejší dlouholetý ředitel pražské zoo Petr Fejk.

17. dubna 2025  16:14

Natašo, ještě uděláme Nastěnku. Politik z SPD pohoršil vtipem, pak ho smazal

Radní pro školství v Ústí nad Labem Bohumil Ježek (SPD) vyvolal rozruch sdílením sexistického vtipu o učitelkách na svém facebookovém profilu. Kvůli příspěvku sklidil kritiku části veřejnosti a...

17. dubna 2025  14:56

Zavřený most přes Labe komplikuje dopravu. Roudnice rozšíří placené parkování

Uzavření mostu Ervína Špindlera přes řeku Labe ukázalo potřebu změny systému parkování v Roudnici nad Labem. Oprava začala počátkem března a most bude pro silniční dopravu uzavřen až do jara roku...

17. dubna 2025  9:09

Úplně mě to rozbilo. Přeživší šokovala nízká pokuta za smrtící terasu v Mostě

Premium

Rozčarování, šok, vztek. Takové emoce nyní zažívají přeživší a příbuzní obětí tragického požáru v mostecké restauraci U Kojota, kde v načerno postavené přístavbě v lednu uhořelo sedm lidí. Rozčílila...

16. dubna 2025  15:24

Extraliga není náš cíl. Litoměřický hokej zná své limity, na postup nemyslí

Loni třetí, letos čtvrté. Pod křídly Sparty zažily hokejové Litoměřice dvě historické sezony a pevně se usazují v širší prvoligové špičce, výš ale nemíří. „Rozpočtově se nikdy nedostaneme na týmy,...

16. dubna 2025  11:33

Levhartice: Z vysoké porážky se oklepeme. Sezona ještě může zbronzovět

Po první partii o třetí místo s KP TANY Brno ztrácejí, přesto basketbalové Levhartice věří, že jejich ligová sezona může zbronzovět. „Z vysoké porážky se oklepeme, série pořád může skončit 3:1 pro...

16. dubna 2025  11:02

Tři tisíce fanoušků, písecký zimák pulzoval. „Tady ten basket fakt žerou“

„Roztočte tři sta piv,“ velí hromový hlas z davu před vstupem do restaurace u zimního stadionu v Písku. K němu míří zhruba stejný počet fanoušků v černých a žlutých barvách místního basketbalového...

16. dubna 2025  10:33

Ukaž se před spolužačkami! Basketbalové Teen El Nordico zaplnilo tribuny

El Nordico pro teenagery. Jiskřivá bitva ústeckých basketbalistů a Válečníků z Děčína i v juniorském vydání žhavila, motivovala, bavila. Nevšední kulisu zápasu extraligy U19 zařídili školáci, kteří...

16. dubna 2025  8:13

Bouře kvůli zchátralé plovárně. Teplice ji koupí za dvojnásobek odhadu

Zastupitelstvo Teplic na svém zasedání schválilo odkoupení pozemku v Zámecké zahradě, kde v minulosti stávala městská plovárna. Město tak za téměř 21 milionů korun koupí část pozemků, které v roce...

16. dubna 2025  7:07

Promlčeno. Stavebníci nepovolené terasy, kde uhořelo 7 lidí, unikli milionové pokutě

Premium

Ačkoliv předzahrádka restaurace U Kojota v Mostě, kde v lednu po převržení plynového ohřívače uhořelo sedm lidí, byla černou stavbou bez stavebního povolení, za její vybudování nebude nikdo...

16. dubna 2025

První krok k samostatnosti děťátka s metodou Baby-Led Weaning
První krok k samostatnosti děťátka s metodou Baby-Led Weaning

Přechod na pevnou stravu vždy představuje významný milník v životě děťátka i jeho rodičů. Je to období plné objevování nových chutí a získávání...

Písecký zimák obsadil basket. Zaplněné tribuny slavily vítězný vstup do čtvrtfinále

Basketbalisté Písku zahájili své první play off v nejvyšší soutěži vítězně. Třetí tým dlouhodobé části porazil v úvodním utkání čtvrtfinále po obratu v druhém poločasu 93:80 Děčín. Také v druhém...

15. dubna 2025  21:53,  aktualizováno  22:09

OBRAZEM: Jako v Americe. Basketbalové středoškoláky žhavila plná hala

Americké středoškolské týmy plné haly znají, tuzemské basketbalové talenty středoškolského věku ne. Až teď se o změnu pokusily severočeské kluby. Po Děčínu uspořádala zápas mládeže před školním...

15. dubna 2025  21:01