Kunovice tak nyní proti velké vodě chrání zemní hráze a téměř pět kilometrů dlouhé betonové zdi, které jsou nové či navýšené. Nová opatření zajistí ochranu města na průtok dvacetileté vody s bezpečnostní rezervou na padesátiletou povodeň.
„Je to velká úleva. Kdyby teď přišla stejná voda jako v roce 1997, už by se neměla vylít z koryta řeky a místo toho doputuje tam, kam má, tedy do rozlivových zón,“ řekl kunovický starosta Pavel Vardan.
V průběhu let se stavělo i jinde. „K nejvýznamnějším akcím patří rekonstrukce hrází v Záhlinicích, Kvasicích, Napajedlích, Uherském Hradišti, Uherském Ostrohu, Veselí nad Moravou až po Vnorovy. U řady hrází se prováděly těsnicí stěny v těch místech, kde došlo k jejich protržení; šlo o Uherské Hradiště a Nedakonice,“ uvedl Petr Chmelař, mluvčí Povodí Moravy.
Velký důraz byl kladen na ochranu Otrokovic, jež se staly jedním ze smutných symbolů záplavy v roce 1997. Nyní u tamější řeky Moravy stojí levobřežní hráz.
„Ochrana města je už dostatečná, konečně se to týká i místní část Kvítkovice, kde byly problémy s přívalovým deštěm,“ popsala starostka Hana Večerková. „Už chybí jen poslední část u technických služeb, kde je zatím provizorium.“
Kromě klasických hrází a zdí investoval stát také do úpravy přírodních ploch. Významnou stavbou je poldr Mysločovice.
„Chrání obec Mysločovice a níže položené území před rozlitím vody z Míškovického potoka a snižuje kulminační průtok až po soutok s Dřevnicí,“ vyzdvihl Chmelař. Pomohla i revitalizace vodohospodářského uzlu v Nedakonicích, díky čemuž se voda rozlije na místech, kde to krajina umožňuje. Vyšší jsou povodňové průtoky a bezpečnost vodních nádrží Karolinka, Koryčany, Fryšták a Bystřička.
Zcela hotovo však zatím není. V Uherském Brodě se protipovodňová opatření stavějí až nyní, v nedalekém Uherském Hradišti, které bylo před 25 let výrazně zasaženo, je dokončená pouze první etapa.
Chybí vybudování přelivné hrany u Jarošova, jíž bude proudit přebytečná voda z Moravy do suchého poldru mezi Starým Městem a Huštěnovicemi. Další přelivná hrana má vzniknout u Kunovského lesa.
„Všechno bylo nachystané, ale Povodí Moravy nechalo propadnout dokumentaci pro územní řízení,“ vysvětlil starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha. „ČHMÚ přepočítal poměry vody na místě a podle něj by jí bylo víc, takže se musí projekt upravit. Myslím, že to bylo zbytečné zpoždění, podle nás by čísla nemusela být horší, ale chceme to mít odborně potvrzeno,“ dodal.
Hledá se řešení pro Plešovec
Na hráze stále čekají v obci Tlumačov. „Řešíme majetko-právní vztahy ohledně pozemků. K posunu v posledních letech došlo, ale covid to zbrzdil,“ podotkl tlumačovský starosta Petr Horka.
V Kroměříži zase chystali sérii protipovodňových opatření, která se týkala i okolních měst a obcí. Jenže proti se postavila Chropyně, v jejíž místní části Plešovci strhla povodeň v roce 1997 čtvrtinu domů. A teď hrozilo, že v případě povodní by se voda v Plešovci zvedla ještě o deset centimetrů.
„Povodí Moravy spolu s naším stavebním úřadem a městským odborem životního prostředí nyní chystá nový návrh, který by měl situaci vyřešit,“ sdělil kroměřížský starosta Jaroslav Němec.
Ve městě se aspoň navýšily břehy řek Morava a Moštěnka, opravená kanalizace má klapky proti zpětnému vzdutí řeky. Jen u Podzámecké zahrady nesouhlasili s navýšením břehů památkáři. „Město je chráněné proti vodě, která by přišla po proudu Moravy. Před pětadvaceti lety ale dorazila od polí z Troubek,“ dodal Němec.
Nádrž Skalička má pomoci Valašsku
Pro obyvatele sídel ležících na povodí Bečvy a na středním toku Moravy je do budoucna klíčová výstavba vodního díla Skalička na Přerovsku, nyní kvůli tomu pokračují výkupy pozemků. Bude mít podobu boční suché nádrže a po svém vybudování bude umět po několik dní zadržet velkou vlnu, která může jít při vyšších srážkách z Beskyd.
Stavba Skaličky je ale stále spíše výhledem, města se tak musejí starat sama. V Rožnově pod Radhoštěm chystají revitalizaci Tyršova nábřeží a v jejím rámci hodlají postavit opatření proti padesátileté vodě, jež mají pomoci Jižnímu Městu. „Problém je ale v tom, že v dané lokalitě při povodních vždy jako první stoupne spodní voda,“ poukázala místostarostka Kristýna Kosová.
Trable jim dělá rovněž koryto potoka u polikliniky pod mostem silnice první třídy, které patří Lesům ČR. Rožnov se snaží zadržovat vodu na ploše městských lesů, čímž předchází riziku povodní.
Hrozba povodní je stále aktuální i kvůli suchu. „Jedná se o druhý hydrologický extrém a dle předpovědí klimatologů se s oběma extrémy budeme do budoucna setkávat v četnější míře. Suchá období budou střídána prudkými přívalovými srážkami, které mohou způsobovat záplavy,“ dodal Chmelař.
