Pacientů, kteří si chtějí popovídat, je hodně, říká nemocniční kaplan

  9:02aktualizováno  9:02
Vyslechnout, stisknout ruku, projevit účast. I to patří k práci nemocničních kaplanů. Lidí, kteří se chtějí s někým podělit o své strasti a bolest, je čím dál víc.

Kaplan Vit Metoděj Kout světil předloni novou nemocniční kapli v Chebu. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Zájem o duchovní službu roste. Kaplani se tak stávají běžnou součástí týmů, které pomáhají lidem v těžkých životních situacích. Najdeme je v řadě nemocnic, ve věznicích, v armádě, u policie i v hospicích.

V těchto dnech začínají duchovní oficiálně působit i v mariánskolázeňské nemocnici. V té chebské pracuje nemocniční kaplan Vít Metoděj Kout už několik let.

Jak dlouho zde funguje duchovní služba?
Do nemocnice docházím jako kaplan na dobrovolnické bázi již od roku 2013. O dva roky později zde byl vyhrazen prostor pro nemocniční kapli, na jejímž vybavení se podílelo místní ekumenické sdružení chebských duchovních.

Kdo může být nemocničním kaplanem?
Měl by to být duchovní, který splňuje podmínky stanovené dohodou mezi Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví. Kaplan je zaštítěn asociací sdružující nemocniční kaplany, prošel kaplanským výcvikem, má složené zkoušky, byl oficiálně vyslán a jeho církev mu ke službě udělila mandát. S nemocnicí má uzavřen smluvní vztah, je tedy součástí zdravotnického týmu. Je vhodné, aby mandát kaplanovi udělilo i místní ekumenické sdružení duchovních, se kterými kaplan aktivně spolupracuje.

Jaká specifika má práce v nemocnici? Liší se nějak od činnosti v chrámu?
Jako kaplan především naslouchám. Kaplan má utvářet a otevírat prostor k reflexi duchovního rozměru zdraví nezávisle na vyznání nebo víře. Je k dispozici pacientům, rodinným příslušníkům i personálu. Smyslem není někoho obracet na víru, ale reflektovat a otevírat duchovní témata související se zdravím. Kaplan doprovází, nevede – respektuje a pracuje s osobním rozměrem spirituality každého člověka. V popředí stojí nalezení osobního smíření, vděku, odpuštění i sdílení radostí i starostí každodenního života. V chrámu jsem duchovním v přesně definované roli, používám terminologii a kněžské úkony vlastní mé církvi. V nemocnici se zakázka i vztah ke kaplanovi pokaždé teprve rodí v průběhu rozhovoru.

Co může tato služba nabídnout?
Kaplan nabízí především svou přítomnost a svůj čas. Setkání je vždy odlišné. Někdo se s kaplanem pomodlí, někdo se chce podělit o své radosti a starosti. Někdo si chce jen tak popovídat a třebas při tom i něco ze svého života znovu promyslet a bezpečně prožít v přítomnosti druhého člověka.

Je o duchovní službu zájem?
Do nemocnice docházím každý týden ve čtvrtek na několik hodin. Pacientů, kteří si chtějí popovídat, je hodně. Narážím spíše na vlastní časové limity. Ale pokud vidím, že má přítomnost je pro někoho důležitá, že daný člověk toho má na srdci hodně, strávím na pokoji i více času. Důležité jsou pro mne ale i rozhovory s personálem a rodinnými příslušníky pacientů. Byl bych rád, aby s nemocnicí začal spolupracovat ještě další kaplan. Pestrost i větší četnost kaplanských návštěv by z mého pohledu byly pro nemocnici přínosem. Vždyť duchovní rozměr člověka je dnes už obecně zohledňován jako velmi důležitý faktor, který ovlivňuje tělesné zdraví.

Chtějí s vámi mluvit například i lidé, kteří se označují jako ateisté?
Každý člověk v něco věří. Každý z nás má uvnitř sebe nějakou představu, nějaké hodnoty, které jsou pro nás nesmírně důležité. Je to možná druh bázně a fascinace něčím, co nás překračuje a dává životu smysl. V Čechách je obrovské množství lidí, kteří věří v Boha. Problémem řady z nás je vědomě se přihlásit k nějaké konkrétní církvi. Jsme národ, který je velmi kritický a nedůvěřivý k jakékoliv instituci. Často vedu rozhovor s lidmi, kteří se nehlásí k žádné církvi, a přesto sami o sobě hovoří jako o věřících v něco neuchopitelného a posvátného.

Nejčtenější

Čtyři mrtví na kolejích: dva na Prostějovsku, jeden u Aše a další u Kutné Hory

Muže na Plzeňsku přejel vlak.

Na železniční trati u Pivína na Prostějovsku osobní vlak v sobotu před polednem srazil a usmrtil dvě dívky. Nehodu...

Vary dominovaly v Litvínově, Chomutov smetl Pardubice a zůstává ve hře

Karlovarský Ondřej Beránek (vpravo) překonává Michaela Petráska z Litvínova.

Který z extraligových celků doplní Pardubice v baráži? Tato otázka zůstává i po 3. kole skupiny o udržení...

Studentka ze Sokolova dobyla Evropu líčením, vsadila na zářivé barvy

Kosmetička Bára Petráčková (vlevo), studentka Střední živnostenské školy...

Bára Petráčková je studentka třetího ročníku oboru kosmetické služby Střední živnostenské školy v Sokolově. Její...

Farář na Chebsku musel skončit. Čelí podezření, že se choval nevhodně

Ilustrační snímek

Z čela farnosti města na Chebsku i z funkce okrskového vikáře vikariátu Cheb uvolnil minulý týden biskup Tomáš Holub...

Chomutov padl a doprovodí Pardubice do baráže. Litvínov přetlačil Vary

Jan Stránský z Chomutova nepřekonal pardubického brankáře Ondřeje Kacetla.

Po 4. kole skupiny o udržení v hokejové extralize je rozhodnuto o druhém účastníkovi baráže. Chomutov podlehl na...

Další z rubriky

Zámek Kynžvart jako jediný z Česka usiluje o titul Evropské dědictví

Zámek Kynžvart se představil netradičně za svitu svíček.

Zámek Kynžvart na Chebsku chce získat titul Evropské dědictví. Nakročeno má dobře. Historická perla byla do Bruselu...

V Ohři je spousta zajímavostí, nemusíte ani k moři, říká autor knihy

Jan Matějů, geolog, botanik a zoolog karlovarského muzea, s novou knihou Ryby a...

I v místních vodách existuje pod hladinou rozmanitý život, který stojí za prozkoumání. Tvrdí to Jan Matějů, odborník v...

K volajícímu autu poslali vyprošťovací tým, nezraněný řidič už byl venku

Havarované auto nedaleko Karlových Varů samo zalarmovalo záchranáře.

Auto vybavené systémem automatického tísňového volání eCall havarovalo dopoledne na silnici z Karlových Varů směrem na...

"Byla to náhoda?" a další otázky, které nikdy nepokládejte těhotným
"Byla to náhoda?" a další otázky, které nikdy nepokládejte těhotným

Nedávno jsme s kámoškami u lahve Pálavy spontánně otevřely téma – jak jsme prožívaly naše „nejšťastnější období v životě ženy“. Jak hodin přibývalo a vínka ubývalo, dospěly jsme k překvapujícímu zjištění.

Najdete na iDNES.cz