„Ve třetím patře pavilonu B chebské nemocnice vznikl požehnaný prostor, otevřený každému člověku. Protože má být kaple otevřená všem křesťanským církvím ekumenického spektra, i jednotlivcům bez vyznání, nenese pojmenování žádného ze světců. Je předně místem ticha, soukromí, místem načerpání duchovního pokoje,“ vysvětluje otec Metoděj, kaplan chebské nemocnice.
Ten už sem více než dva roky dochází navštěvovat nemocné. „V průběhu své kaplanské služby oslovím přibližně deset až pětadvacet lidí. Někteří mají zájem se podělit o věci, které jim leží na srdci, některé pacienty jen krátce pozdravím. Nikoho k rozhovoru nenutím. Mít nějaký duchovní problém nutně neznamená být věřícím nebo čítankovým křesťanem. V nemocnici jsem k dispozici pacientům i personálu. Témata, o nichž mluvíme, bývají různá,“ říká.
Podle slov otce Metoděje, který je rovněž duchovním správcem pravoslavného chrámu svaté Olgy ve Františkových Lázních, se lidé v nemocnicích potýkají kromě nemoci často se ztrátou duchovní identity, zejména v případech, kdy je návrat do běžného života obtížný. Řada otázek je umocněna tím, že člověk má najednou čas sám na sebe.
„Lidé se někdy ocitnou v tak hluboké krizi, že pomýšlejí dokonce až na sebevraždu. Tady nastupuje úkol nemocničního kaplana, který má za cíl otevřít témata nevyřešených problémů, pokusit se bezpečně doprovázet člověka těžkým obdobím a zabránit zkratkovitým vzorcům chování, připomenout vděk i radost.“
Nemocniční kaplan poskytuje útěchu i ve chvílích nejtěžších. Jako příklad otec Metoděj uvádí příběh ženy, kterou při jedné z návštěv v nemocnici oslovil. Ta se nejprve zlobila, druhý den však pro kaplana sama vzkázala s tím, že si chce znovu promluvit.
„Byl jsem u ní, když umírala, cítil jsem, jak pro ni bylo důležité se během těch několika společných setkání podělit o svůj život. A to je také další z úkolů nemocničního kaplana. Pomoci lidem zrekapitulovat a uzavřít svůj život, najít v něm smysl, vrátit se k těžkým okamžikům života, které člověka tíží a o kterých třeba ze studu až dosud s nikým nemluvil,“ dodává otec Metoděj.
Podle jeho slov je kaple dalším krokem na cestě poskytování většího množství a pestrosti duchovních služeb. Nemocní zde budou moci navštěvovat příležitostné bohoslužby nebo využívat prostor kaple k soukromé modlitbě, k setkání s kaplanem, se svou rodinou nebo s jiným duchovním podle svých potřeb.
„Takové místo tady dosud chybělo. Výhodou je, že nepohyblivého pacienta, pokud si to přeje, bude možné do kaple přivézt i s postelí. Kaple je zároveň i pietním místem důstojného posledního rozloučení,“ doplňuje římskokatolický farář Petr Hruška.
Nemocniční kaple slouží pacientům i personálu 24 hodin denně. „Klíč je k dispozici u sester interního oddělení,“ upřesnil otec Metoděj, který je v nemocnici k dispozici vždy v úterý od 9:30 do 17 hodin. Návštěvu kaplana lze sjednat také telefonicky.
