Jak se chovat na sjezdovce a neohrozit sebe ani ostatní? Stačí dodržovat deset pravidel, která vydala Mezinárodní lyžařská federace (FIS). Řídit by se jimi měl každý lyžař a snowboardista.
V České republice platí toto desatero od 1. ledna 2010. Podle náčelníka Horské služby Krušné hory Miroslava Račka návštěvníci skiareálů o desateru povědomí mají, byť nemusejí znát všech deset bodů.
„Téměř ve všech areálech jsou pravidla FIS vyvěšena. Řekl bych, že lyžaři nejčastěji porušují zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy, a dále zastavování na nepřehledných místech, “ uvedl.
Doplnil přitom, že není zastáncem toho, aby na každou činnost musely být definovány předpisy a pravidla. „Myslím, že základní je používat zdravý rozum a racionálně odhadnout své možnosti,“ podotkl. Větší část lyžařů se dnes podle něj chová zodpovědně a respektují pravidla.
Lidé začali desatero respektovat
S lyžařským desaterem se před deseti let okamžitě ztotožnilo středisko Mariánky v Mariánských Lázních. Podle vedoucího Vladimíra Černého bylo tím jediným kolem bezpečnosti na sjezdovkách. I podle něj se desatero během několika let do povědomí lidí dostalo.
„Zpočátku šlo o novinku, která nikde moc propagovaná nebyla a normální lyžaři měli problém vůbec někde ta pravidla najít. My jsme o nich samozřejmě věděli,“ zavzpomínal.
Mariánky podle něj mají minimum zlomových či nebezpečných míst, proto se zaměstnanci nesetkávají třeba s tím, že by se návštěvníci zdržovali v nepřehledném úseku, nebo se třeba při rozjíždění nerozhlédli. Co se týče ohleduplnosti, s tou jsou na tom lyžaři a snowboardisté podle Vladimíra Černého asi tak půl na půl. „Je to o člověku,“ konstatoval.
Morálka se zhoršuje
O tom, že o lyžařském desateru už mnozí lidé slyšeli, nepochybuje ani Jiří Lhota ze Ski Centra Bublava, které se stará o středisko na Bublavě. „Nějaká informovanost veřejnosti je, i když není úplně maximální. Osobně si ale nemyslím, že by tato pravidla nějakým výrazným způsobem změnila chování lyžařů,“ uvedl. Zástupci skiareálu se podle něj snaží návštěvníkům desatero vštěpovat, a to i pokud se něco stane, i z hlediska prevence.
„V podstatě lyžaři informace dostávají, můžou si je přečíst a podobně. Je spousta těch ukázněných, ale myslím si, že procento neukázněných, kteří nerespektují skoro nic, a jsou to jak naši, tak ti zahraniční, se výrazně nemění,“ řekl. Poukázal na morální stav dnešní společnosti, který se podle něj zhoršuje.
„Když lidi vidí, že morálka na těch nejvyšších místech je nulová, tak nemají tendenci cokoli dodržovat a chovat se slušně. Stav naší společnosti se odráží i v těchto záležitostech,“ upozornil. Zmínil přitom, že pozorovatelné to není jen na sjezdovkách, ale třeba také na silnicích. „Pro část společnosti jako kdyby zákony neexistovaly,“ doplnil.
Nejhorší jsou neukáznění lyžaři
Podle Miroslava Račka horským záchranářům občas komplikují práci při zásazích neukáznění lyžaři. „Je velmi nebezpečné, když jedete k zásahu a do cesty vám vjíždí neukázněný lyžař nebo snowboardista, a tím vás ohrožuje, ať už to dělá vědomě, nebo nevědomě.
Zastavit skútr na prudké sjezdovce není tak snadné jako auto na upravené vozovce,“ uvedl.
Lyžařské desatero nebylo ani před rokem 2010 žádnou novinkou. Teprve tehdy se ale stalo součástí zákona o podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, a tak má větší váhu. Pravidla jsou závazná pro všechny návštěvníky středisek.
Lyžařské desatero1. Ohled na ostatní lyžaře - Každý lyžař nebo snowboardista se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného. 2. Zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy - Každý lyžař nebo snowboardista musí jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Svou rychlost a svůj způsob jízdy musí přizpůsobit svému umění, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům, jakož i hustotě provozu. 3. Volba jízdní stopy - Lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním. 4. Předjíždění - Předjíždět se může zeshora nebo zespoda, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru. 5. Vjíždění a rozjíždění - Každý lyžař nebo snowboardista, který chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí rozhlédnout nahoru a dolů a přesvědčit se, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a pro ostatní. 6. Zastavení - Každý lyžař nebo snowboardista se musí vyhýbat tomu, aby se zbytečně zdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech sjezdové tratě. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo uvolnit co nejrychleji. 7. Stoupání a sestup - Lyžař nebo snowboardista, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě. 8. Respektování značek - Každý lyžař nebo snowboardista musí respektovat značení a signalizaci. 9. Chování při úrazech - Při úrazech je každý lyžař nebo snowboardista povinen poskytnout první pomoc. 10. Povinnost prokázat se - Každý lyžař nebo snowboardista, ať svědek, nebo účastník, ať odpovědný, nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje. Zdroj: Horská služba ČR |
