Obrazy ze života panny Marie putovaly z dílny Jaroslava Šindeláře zpět na své...

Obrazy ze života panny Marie putovaly z dílny Jaroslava Šindeláře zpět na své místo v ambitu areálu Maria Loreto. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Poutní místo má zpět unikátní obrazy, malíř je restauroval půl roku

  • 0
Do Hrozňatova na Chebsku se vrátily zrestaurované obrazy, které vyprávějí o Panně Marii. Pět velkoplošných pláten zdobí výklenky křížové chodby poutního místa Maria Loreto. Nový život jim po letech vdechl jejich tvůrce, akademický malíř Jaroslav Šindelář. Pracoval na nich více než půl roku.

„Křížové chodby původně zdobilo šestadvacet velkých olejomaleb zhotovených ve stylu holandského šerosvitu. Tyto obrazy znázorňovaly život a působení Panny Marie na zemi i na nebi. Většina z nich pocházela z roku 1684. Žádný z nich se však nedochoval. Prázdná místa od roku 2001 postupně znovu zaplňují obrazy, které jsou dílem českého malíře Jaroslava Šindeláře,“ prozrazuje tabulka na stěně chodby.

Návštěvníci se zde rovněž dozvědí, že znovuvzkříšení obrazů bylo možné díky tomu, že témata původních děl podrobně popisuje historická poutnická příručka nazvaná Velká křížová cesta na hrozňatovskou Loretu. Tu sepsal farář Wilhelm Schwenz.

„Když jsme před lety chtěli cyklus obrazů ze života Panny Marie obnovit, nastal problém. Nikdo si nepamatoval, jak obrazy vypadaly. Vodítkem byla jen malá knížečka, poutnická příručka,“ zavzpomínala Alena Kovaříková, vedoucí skupiny dobrovolníků, kteří zajišťují provoz poutního místa Maria Loreto, poskytují služby návštěvníkům a pečují o úklid svatostánku. 

Nelehkého úkolu rozklíčovat podobu obrazů podle popisu v příručce a popasovat se s novým ztvárněním náboženských témat se tehdy ujal akademický malíř Jaroslav Šindelář.

Pod jeho rukama vznikl cyklus pláten, který vypráví návštěvníkům poutního místa příběh života Panny Marie. Sám autor se před lety svěřil, že obrazy, které vytvořil, nemají za úkol zdobit. Nejsou dekorativní, nýbrž meditační. Umělec je chápe jako okno do duchovního světa. 

„Lidé mohou skrz malbu nahlédnout do dějin lidstva, rodiny a vztahů v ní. Je to jakási obrazová encyklopedie, v níž nechybí okamžiky radosti a smutku, tedy pieta a oplakávání. Cyklus mapuje život Panny Marie, dokonce tam je namalovaná samotná Loreta či blahoslavený Hroznata,“ řekl autor a doplnil, že inspiraci pro tvorbu hledal všude ve svém okolí. 

Na obrazech se tak mohou najít jeho nejbližší, stejně jako například kněz Tomáš Halík. „Nejsou to ale klasické podobizny. Podoba je zde vždycky vyjádřena jen jedním znakem, který jsem znal a probudil k životu,“ podotkl.

Plátna z mariánského cyklu je možné obdivovat v křížové chodbě vždy od jara do podzimu. Nejchladnější období roku, kdy je uzavřena i Loreta, tráví ve stojanech v kostele.

„Jsou tak chráněna před nepřízní počasí. Ovšem zpočátku jsme to nedělali, a proto první obrazy už potřebovaly renovaci. V současné době je jich opravených osm. Tři nejvíc poškozené prošly ozdravnou kúrou už loni,“ upřesnila Alena Kovaříková s tím, že oprava se mohla uskutečnit díky Nadačnímu fondu Historický Cheb. 

Jak potvrdila Marcela Brabačová, která stojí v čele správní rady, fond pro letošní rok objednal restaurování pěti pláten za přibližně 300 tisíc korun.

Hotové dílo přivezl do Hrozňatova autorův syn Jaroslav Šindelář mladší. „Otec je v současnosti zdravotně indisponován, proto nemohl osobně přijet. Na úpravách těchto pěti obrazů pracoval přibližně půl roku. Myslím si, že po rekonvalescenci bude chtít v práci pokračovat, pokud mu to zdraví jen trochu dovolí. Vždyť tento cyklus je největším souborem nově vzniklých malířských děl s náboženskou tematikou. Jsou to unikáty, jichž si sám velmi cení,“ řekl. 

„Když ty obrazy vznikaly, byl to takový proces hledání. Nevědělo se, jak se plátna budou chovat v takto extrémních podmínkách. Přece jen nevisí ve standardním galerijním prostředí. To je i důvod, proč se nyní dělá korektura a zásahy, které díla vystavená v exteriéru ochrání po delší dobu,“ přiblížil Jaroslav Šindelář mladší, který díla společně se svým pomocníkem také pověsil na dosud prázdné stěny.

Zbylá plátna zatím v depozitáři čekají na otevření Lorety, které se chystá na 26. května. Poutní místo bude možné navštívit vždy od středy do neděle v době od 10.30 do 16 hodin.