Jednotřídka ve Staré Vodě na Chebsku.

Jednotřídka ve Staré Vodě na Chebsku. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Malotřídky soupeří o každého žáka, svážejí děti i z okolních vesnic

  • 0
Třiadvacet malotřídek. Tolik jich v tomto školním roce funguje v Karlovarském kraji. Z toho má rovný tucet kvůli malému počtu žáků výjimku. Pro obce to znamená masivní výdaje navíc. Přesto si každá svou školu drží. Bojí se, že bez školy budou mladé rodiny odcházet jinam a obec postupně vymře.

„Pro nás je škola a školka nutnost,“ uvádí starosta Rovné Jaroslav Janda. Jenže zatímco školka má plno, do jedné třídy školy tu chodí jen tři žáci. „Kvůli tomu jsme školu a školku sloučili do jedné organizace. Jinak bychom školu neudrželi,“ přiznává starosta s tím, že obec každoročně provoz školy dotuje částkou 1,2 milionu korun.

Výjimku na malý počet dětí zde mají už více než deset let. Podle Jandy by stát měl malé školy víc podporovat. Třeba tím, že bude posílat peníze ne podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin.

„Pro malé obce do pěti set obyvatel je škola drahý luxus. Jenže bez ní se vymírání vesnic zrychlí. Nebudou tu mladí lidé,“ obhajuje školičky starosta Janda.

Podobně jsou na tom ve Staré Vodě. Letos zde na provoz školy uvolnili 750 tisíc korun. Ačkoli školka je nacpaná k prasknutí, do třídy o patro výš chodí jen sedm žáků. A to do všech pěti ročníků prvního stupně.

„Má to své výhody, především individuální přístup. Pro rodiče je fajn, že jejich děti nemusí od první třídy jezdit autobusem nikam daleko. I když je pravda, že někteří své ratolesti vozí jinam už od první třídy. Prý proto, aby jejich děti nemusely v páté třídě přestupovat na jinou školu,“ přibližuje situaci v obci místostarosta Tomáš Hradský.

Ten si myslí, že jakmile se v obci škola jednou zruší, vyučování se zde obnoví jen velmi těžko. „Bez školy by chyběla sounáležitost, ten pocit, že patříme k sobě,“ vysvětluje Hradský.

Také v Milhostově podporují školu ze všech sil. Tamní starosta Pavel Červenicky říká, že škola je pro obec prioritou.

„Alespoň první stupeň školy by měla mít každá obec. Jinak si mladé lidi neudrží. Ta naše má dobrou úroveň a je hodně vidět,“ konstatuje s tím, že milhostovská škola má letos výjimku poprvé po šesti letech. Vzhledem k tomu, že školka je plná, starosta věří, že příští rok už výjimku potřebovat nebude.

Starosta Valče Aleš Kubísek je v otázce školy nekompromisní. „Hospoda, kostel, fotbalisté, hasiči a škola. To je pro obec nejdůležitější. Máme však problém s počtem dětí,“ přiznává.

Dodává, že v lokalitě mezi sebou obce a školy soupeří o každého žáčka. „My naším mikrobusem svážíme děti z okolí, sousední obce dělají totéž. Prostě si ty děti krademe,“ krčí rameny starosta obce, která s ročním rozpočtem 3 miliony korun přispívá šestinou na provoz školy. I tady by byli rádi, kdyby jim s tím stát pomohl. „Mohl by malým školám přispět třeba na energie,“ navrhuje starosta Kubísek.

Krajský radní pro školství Jaroslav Bradáč se na problém malotřídek dívá ze dvou směrů. „Snahám o zachování škol rozumím. Pocházím z malého města a pamatuji si, jak bolestné bylo rušení školy v sousední obci. Na druhou stranu někdy se škola prostě udržet nedá,“ myslí si Bradáč, který navrhuje, aby se v takových případech obce v sousedství domluvily a školu provozovaly společně.

„V kraji už jeden takový příklad máme. Obce se domluvily, mají školu, která funguje pro všechny v okolí, a vzájemně na provoz přispívají. To by mohl být model do budoucna. Podobné je to i leckde v Německu. Tohle já vidím jako řešení pro malé vísky, které se ohledně udržení školy dostanou do obtížné situace,“ dodává Bradáč.