"Na půlmilionovou kauci prostě nemáme a nechceme si půjčovat," řekl ve středu spolumajitel likérky Miroslav Šmerda. "Od státu je to sprostota a svinstvo," neskrýval své rozhořčení. Arnika produkovala ročně méně než deset tisíc lahví likérů.
"Bratrovi je 68 let, já jdu do důchodu v lednu, kdy mi bude téměř 63 let," prozradil Miroslav Šmerda. "Takže mi všichni můžou, víte co...," naznačil.
Ale ani ukončení provozu likérky nebude jednoduché a vůbec ne levné. "Máme nakoupené suroviny i lahve. Co s nimi? Jedna láhev nás stála 23 korun, přece je nevyhodíme? Takže jsme se s bratrem dohodli, že sklo zatím vyhazovat nebudeme, přikryjeme je plachtou. Počkáme, třeba se za dva nebo tři roky zákony zase změní," podotkl.
To ale není jediný problém. Likérka se bude muset zbavit naložených bylinných extraktů, takzvaných macerátů. "Zřejmě je budeme muset nechat někde vypálit a pak podle instrukcí Celního úřadu nechat zlikvidovat," domnívá se Miroslav Šmerda.
Likéry jsou podle starých rodinných receptů
Originální hranaté lahve pro Arniku s reliéfem firmy navrhl před časem mariánskolázeňský sochař Vítězslav Eibl. Bratři Šmerdové navázali na dílo svého otce Josefa, který malou likérku založil už v roce 1945. Vydržela ale jen do roku 1948.
Teprve v roce 1991 navrhl zakladatel svým synům, že by se mohli společně výrobu likérů pokusit obnovit. "O tři roky později, když jsme vyrobili první kartony, otec zemřel," zavzpomínal smutně Miroslav Šmerda.
Likéry, důmyslně připravené podle starých rodinných receptů z celé řady rostlin, slavily nemalé úspěchy. V letošním roce obsadila Arnika se svým Františkolázeňským likérem druhé místo v soutěži Regionální potravina. Před třemi lety rodinná firma s produktem Madam získala v témž klání dokonce příčku nejvyšší. Arnika se může chlubit i prestižní známkou Klasa.
"Kdybych byl mladší, všechno bych prodal a pelášil do zahraničí. V tomto státě se prostě nedá podnikat," posteskl si Miroslav Šmerda, podle něhož zákony nahrávají velkým společnostem.
