Hlavním a strategickým partnerem letiště je nyní ruská nízkonákladová společnost Pobeda, která jako jediná provozuje stálou linku, a to mezi Karlovými Vary a Moskvou.
„Spolupracujeme zejména na navýšení kapacit do Moskvy a nových destinací, například Petrohradu. Tam směřujeme i další aktivity, protože to jsou historicky teritoria, do kterých létaly linky z Karlových Varů dříve, ať už je to Střední Asie, nebo případně Ukrajina,“ řekl ředitel letiště Jiří Pos.
Společně s kolegy se dívají i po tom, jak zhodnotit případný vstup Karlových Varů a dalších zdejších lázní do UNESCO a hledají možnost, jak krajské město napojit na významnou leteckou křižovatku.
„Z tohoto pohledu se nejlépe jeví mnichovské letiště, ať už svou velikostí, četností letů i destinací,“ uvedl Jiří Pos.
Logicky se podle něj nabízí spolupráce se společností Lufthansa, čemuž by mohl napomoci i připravovaný projekt testovacího polygonu BMW u Sokolova. Ten by mohl navýšit četnost pohybu obchodních cestujících mezi krajem a Mnichovem, kde BMW sídlí.
„Přál bych si, aby nám příští rok přibyly kapacity s Taškentem i s možností prodeje letenek z Karlových Varů do Taškentu. Dále bych si přál, abychom byli schopní otevřít linku na Ukrajinu a abychom příští rok otevřeli alespoň jednu dovolenkovou linku k moři, konkrétně asi do destinace Burgas,“ doplnil ředitel.
Přistávací dráha je málo široká i dlouhá
Při vyhledávání nových linek limituje karlovarské letiště šířka, v některých případech i délka dráhy. Šířka činí 30 metrů. Pokud trvá stroji let déle než pět hodin, musí snížit kapacity na palubě tak, aby mohl načerpat více leteckého paliva. Tím se také zvyšuje cena letenky pro pasažéra.
„Další věcí je, že některé aerolinky, například Ryanair, mají v národních předpisech, že nesmí přistávat na dráze užší než 45 metrů. Proto chceme, aby byla naše dráha plnohodnotná. Přece jen se jedná o velmi důležitou páteřní infrastrukturu České republiky,“ řekl krajský náměstek pro dopravu Martin Hurajčík.
Kraj má nyní před sebou studii týkající se rozšíření a prodloužení dráhy a během léta má rozhodnout, kterou ze tří variant se vydá. „Pohybujeme se ve stovkách milionů,“ doplnil Martin Hurajčík s tím, že by plánu mohly pomoci peníze z vládního programu Restart.
Karlovarské letiště na tom v posledních letech nebylo úplně dobře, a to hlavně kvůli velmi citelnému úbytku pasažérů z Východu. V roce 2018 vykázalo ztrátu 9,1 milionu, v letošním roce by měla být plánovaná ztráta kolem 15 milionů korun. Podle Jiřího Pose by mělo letiště dosáhnout vyrovnaného hospodaření v horizontu tří let.
