„Od roku 1991 jsem zprovoznil 65 věžních hodin. A o ty se musím starat i do budoucna, takže mám práce habaděj,“ vysvětluje hodinář.
Kostelní věž ukrývá původní hodinový stroj, jehož stáří Miloš Flossman odhaduje na více než 250 let. „Počítám, že vznikly někdy kolem roku 1740,“ říká hodinář. To by odpovídalo době, kdy původně protestantský kostel z roku 1594 získal současnou barokní podobu. Přestavba se totiž datuje do roku 1754.
„Je to ještě poctivá kovářská práce,“ rozplývá se nad hodinovým mechanismem Flossmann. Původní stroj opravil a zakonzervoval. „Kdykoliv je tak možné znovu jej spustit,“ tvrdí.
Aktuálně však čas v Horní Blatné řídí elektrický stroj dálkově řízený signálem z Frankfurtu nad Mohanem. „To je v současnosti nejrozšířenější a nejspolehlivější systém. Je totiž bezobslužný,“ vysvětluje hodinář.
I když zakázku z Horní Blatné nepovažuje po pracovní stránce za výjimečnou, s jednou raritou se v krušnohorské obci setkal. „Podle všeho to vypadá, že byla věž v minulosti obývána. Přímo u hodinového stroje je totiž suchý záchod. Navíc to vypadá, že v jednom z pater mohla být, soudě podle dřevěných kotců, i nějaká domácí zvířata. S něčím takovým jsem se ještě nikde nesetkal, a že jsem za těch osmadvacet let prolezl hodně věží,“ líčí hornoblatenskou kuriozitu Flossmann.
První věžní hodiny, které tepou na věži jáchymovského kostela, opravil už v roce 1991. Od té doby jej práce zavedla na různá místa republiky. Nejvzdálenější je Nové Město nad Metují. „Hodně vzpomínám na práci v Kostomlátkách u Nymburka. Tam jsme museli instalovat ciferníky zvenku, jenomže přímo u nich si udělaly hnízdo sršně. Dlouho jsem proto čekal na úzkém ochozu, než se rozlétly do kraje,“ vzpomíná hodinář.
