„Kdy to bude, závisí na tom, jak rychle se podaří projekt dokončit. Věřím, že by to mohlo být možná už v září,“ doufá starosta Kuchař.
Podle jeho slov je třeba ještě zkolaudovat nové osvětlení podzemní chodby a na povrchu dokončit zázemí pro návštěvníky.
„U příjezdové cesty, kde stával původní domek, se dnes připravuje podloží pro novou stavbu. Jakmile bude hotovo, dovezou se jednotlivé díly, stavba se jeřábem složí a smontuje dohromady,“ popsal starosta poslední práce, které v souvislosti s projektem radnici čekají.
V montovaném objektu vznikne zázemí pro návštěvníky s pokladnou, místnost pro zaměstnance a toalety, které budou přístupné zvenku.
Už v srpnu však budou mít lidé jedinečnou možnost alespoň na chvíli do štoly nahlédnout. Na Komorní hůrce se totiž 28. srpna ve 13 hodin uskuteční setkání, které připomene 272. narozeniny básníka, vědce a umělce Johanna Wolfganga Goetha. Akci organizuje Geofyzikální centrum v Základní škole Skalná ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem Akademie věd a městy Skalná a Františkovy Lázně.
Právě Goethe byl tím, kdo se přímo na vrcholku vyvýšeniny sešel v roce 1822 s hrabětem Kašparem Šternberkem a navrhl proražení chodby do nitra. Cílem bylo rozřešit spor, zda je Komorní hůrka sopečného původu, nebo vznikla usazováním minerálů ve vodním prostředí. Při hloubení jedné z postranních štol tehdy horníci skutečně narazili na sopečný kráter vyplněný ztuhlou lávou. Podařilo se tak dokázat, že Komorní hůrka kdysi skutečně bývala aktivní sopkou.
U ústí této chodby na jižním úpatí kužele dal v roce 1837 hrabě Kašpar za Šternberka, spoluzakladatel Národního muzea v Praze a mecenáš české vědy, zřídit empírový žulový portál s nápisem a letopočtem. Šachty pod Komorní hůrkou tak jsou prvním důlním dílem, které nevzniklo kvůli těžbě, ale pouze za účelem vědeckého bádání.
Vyhloubení stávajících šachet a stavba zázemí pro návštěvníky a průvodce jsou součástí přeshraničního projektu Brána do nitra země, financovaného z česko-německých fondů.
