„Komorní hůrka je památka světového významu. Právě tady došlo k rozřešení historického sporu mezi plutonisty a neptunisty,“ uvedl Vladislav Rapprich z České geologické služby.
Zatímco plutonisté byli zastánci sopečného původu hornin, neptunisté si mysleli, že vznikaly usazováním ve vodním prostředí.
„Šancí, jak to zjistit, bylo vyrubat do nějaké vyhaslé sopky štolu a přesvědčit se na vlastní oči. Jednou z oblastí, kde by to bylo možné udělat, bylo francouzské středohoří, druhou Chebsko. A ačkoli jinak nám v Čechách docela trvá, než se dohodneme, tentokrát jsme Francouze předběhli. Goethovi se totiž podařilo přesvědčit hraběte Šternberka, aby tak ohromný a drahý experiment financoval. Díky tomu nebyl tento spor, zásadní pro celosvětový rozvoj věd o Zemi, rozřešen ve Francii, ale u nás,“ vysvětlil Rapprich.
Ředitelka regionálních projektů Akademie věd Taťána Petrasová konstatovala, že projekt průzkumu a zpřístupnění Komorní hůrky je mimořádný také v souvislosti s výzkumem akademika Milana Brože, který na západě Čech dlouhodobě sleduje zemětřesné roje.
„Zároveň se zde podařilo najít téma umožňující spolupráci vědců i regionů bez ohledu na státní hranice. A jako historičku umění mne velice těší, že nápis na portálu, který zdobí začátek chodby, připomíná práci a úlohu hraběte Kašpara Šternberka,“ dodala.
19. ledna 2019 |
Přeshraniční projekt Brána do nitra Země, jehož součástí jsou práce v nitru Komorní hůrky, je zaměřený na zachování a zpřístupnění geologických památek v česko–bavorském příhraničí. Práce na Komorní hůrce včetně jejího zpřístupnění by měly být dokončeny v příštím roce.
V rámci projektu za 1,5 milionu eur, který dotací ve výši 85 procent podpořila Evropská unie, také vzniká stavba nového návštěvnického centra u přírodní rezervace Soos, chebská stezka Goethův naučný lesopark a pracuje se na otevření železnorudného dolu ve Fichtelbergu.
