Zjištěná data dále ukazují, že mnozí lidé vůbec nespoří nebo mají jen malou finanční rezervu pro případ nouze.
Například tomu, co je krátkodobá finanční rezerva, nerozumí téměř 59 procent obyvatel Karlovarského kraje. To je úplně nejhorší výsledek v České republice.
Odráží se od toho i skutečnost, že v kraji spoří jenom přibližně 43 procent lidí a jejich finanční rezerva často nepokryje víc než měsíc života.
Dvě třetiny domácností si nevytvoří rezervu
„Každá desátá domácnost už není schopna vytvářet žádnou finanční rezervu a běžné životní náklady pokrývá z předchozích úspor nebo z půjček. Devět z deseti domácností je schopno vytvářet minimální finanční rezervu, často je to ale jen díky sdílení příjmů mezi členy domácnosti,“ říká Monika Hrubá, která ve spořitelně odpovídá za strategii finančního zdraví.
Podle jejích slov je znepokojující, že dvě třetiny domácností, které dnes nedokážou tvořit žádnou rezervu, deklarují, že toho byly dříve schopny.
„A celých 40 procent těch, kteří si krátkodobou finanční rezervu vytváří, zároveň přiznává, že muselo v uplynulých šesti měsících snížit částku, jíž si měsíčně odkládají,“ dodává Monika Hrubá.
Problém je i placení běžných výdajů
Výzkum odhalil, že řada lidí v důsledku ekonomické a energetické krize sáhla do svých úspor. Se svým současným příjmem totiž vyjde jen s obtížemi až 57 procent Čechů.
„Každý šestý člověk během minulého roku nedokázal zaplatit alespoň jeden ze svých běžných výdajů. Patří mezi ně třeba platby za energie, nájem, telefonní a internetové služby nebo splátky hypotečních, leasingových či jiných úvěrů,“ komentuje průzkum Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Lidé se obávají, že se bude situace zhoršovat
Fakt, že téměř desetina domácností nemá žádnou finanční rezervu a další třetina klientů nemá rezervu na období delší než jeden měsíc, vyplývá rovněž z dat České spořitelny. „Tato recese se výrazně liší od těch minulých. Tentokrát není zdrojem poklesu spotřeby domácností růst nezaměstnanosti, ale výrazný nárůst cen,“ míní David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Proto podle něho dnes nedopadá vysoká inflace a ceny energií jen na lidi s nízkými příjmy, ale i na domácnosti ze střední a vyšší třídy. „Míru poklesu spotřeby domácností pak ovlivňuje i to, zda domácnost má, nebo nemá dostatečnou finanční rezervu,“ podotkl Navrátil.
Podle průzkumu aktuálně připadá až 45 procent výdajů českých domácností pouze na provoz domácnosti a potraviny. Téměř polovina oslovených navíc předpokládá, že se jejich finanční situace v průběhu následujících tří let ještě zhorší. A to zejména proto, že jejich příjem neporoste tak rychle jako výdaje.
