Sčítání netopýrů na zimovištích, což nejsou pouze hradní sklepy, ale třeba i...

Sčítání netopýrů na zimovištích, což nejsou pouze hradní sklepy, ale třeba i nevyužívané štoly na Bystřicku, se obecně provádí co nejrychleji, pokud možno tiše a celkově tak, aby byli obyvatelé podzemních prostor rušeni co nejméně. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Po návštěvnících obsadili hrad Pernštejn netopýři, je jich přes sto padesát

  • 2
Na hradě Pernštejn, na který ročně zavítá kolem devíti tisíc lidí, to žije i mimo návštěvnickou sezonu. Sklepení památky, jež se nachází ve Svratecké hornatině na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje, pravidelně obsazují netopýři. Při letošním sčítání jich v podzemí ochranáři napočítali celkem 156.

„Počty monitorujeme už léta a letošní výsledek ukazuje, že stavy postupně narůstají. Dominují tu vrápenci malí, letos si ale hrad vybral za zimoviště i jeden netopýr brvitý,“ zhodnotil Jaromír Čejka, jenž monitoring netopýřích populací provádí pro Českou společnost pro ochranu netopýrů (ČESON).

Okřídlené savce si hýčkají rovněž správci hradu. A to i přesto, že reakce návštěvníků na ně bývají hodně rozporuplné.

„Působím tu už pětadvacet let a netopýry si na hradě pamatuji po celou dobu. Bývají u nás v zimě i v létě. Je ale pravda, že v sezoně se jich někteří návštěvníci bojí. Přece jen, když jdete na prohlídku a vyřítí se jich proti vám třicet, je to pro někoho šok. Mnozí lidé to ale naopak vítají jako příjemné zpestření a důkaz toho, že hrad skutečně žije po celý rok,“ říká vedoucí průvodců Jaroslav Kinc.

Sčítání netopýrů na zimovištích, což nejsou pouze hradní sklepy, ale třeba i nevyužívané štoly na Bystřicku, se obecně provádí co nejrychleji, pokud možno tiše a celkově tak, aby byli obyvatelé podzemních prostor rušeni co nejméně.

Při předčasném probuzení z hibernace by zimu nemuseli přežít

Veřejnost by se měla místům, kde netopýři zimují, raději vyhnout úplně. „Pokud by je lidé často rušili, probuzením z hibernace a následným pohybem by se netopýři zbytečně vyčerpávali a někteří by potom kvůli tomu nemuseli přečkat zimu,“ vysvětlil Jaromír Čejka.

Ve vytipovaných oblastech na Vysočině zaznamenávají ochranáři výskyt například vrápenců malých, netopýrů vodních, brvitých nebo netopýrů velkých. „Počty těchto zvláště chráněných živočichů jsou v posledních letech poměrně ustálené, nijak výrazně se nemění,“ uvedl Petr Mückstein, zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Výsledky monitoringu jsou zaznamenávány do speciálních formulářů ČESON. Díky těmto údajům je možné sledovat stav a vývoj netopýřích populací.

Kromě zimního sčítání odborníci sledují i letní kolonie netopýrů. V těch se sdružují obvykle samice s mláďaty v tzv. mateřských koloniích a odděleně pak samci. Tato stanoviště mohou být od sebe vzdálena i desítky kilometrů. Většina netopýrů se páří na jaře, případně na podzim. Samice mívá přes zimu utajenou březost a rodí až ve chvíli, kdy nastanou vhodné podmínky.

Na Pernštejně se v zimě opravuje mobiliář i kompletuje archiv

Ač by se mohlo zdát, že se hrad Pernštejn ukládá mimo sezonu k zimnímu spánku, rozhodně tomu tak není. Kromě monitoringu netopýřích populací se tu dělá vše, co nejde kvůli nájezdům turistů během léta.

„Spousta lidí si možná myslí, že jak skončí sezona, zavřeme a máme klid a pohodu. V tuto chvíli ale právě míváme konečně čas na činnosti, ke kterým se nedostaneme během roku,“ líčí průvodce Kinc.

Probíhají například úpravy itineráře, úklidové práce, údržba zeleně, pracuje se na kompletaci archivu. Na Pernštejně aktuálně také probíhají rozsáhlé rekonstrukce hradních zahrad, které by měly být dokončeny během letošního roku a v roce 2021 zpřístupněny veřejnosti.