Nadšení a minimum spánku. Dobrovolníci v mrazech tvoří plochy na bruslení

  • 0
Řada obcí na Vysočině se teď chlubí venkovními kluzišti. Ta vznikají díky obrovskému elánu a nadšení místních obyvatel, dobrovolných hasičů i dalších spolků. Když udeří mrazy, dobrovolníci vyrážejí ve svém volném čase ledovat. Velmi často i na úkor spánku, protože nejníže padají teploty právě v noci.

„Zapojeni jsou nadšenci napříč generacemi. Členové naší tělovýchovné jednoty, tatínci a dědečkové dětí, které si pak chtějí zabruslit, nebo i místní mládež. Jak začne mrznout, každý, kdo zrovna může, jde pomoci,“ pochvaluje si Eva Drdlová, místostarostka Řečice u Nového Města na Moravě.

Kluziště funguje v tamním sportovním areálu, obehnáno je dokonce staršími mantinely, takže je možné si na něm užít třeba i hokejové zápasy. Podle Drdlové je využíváno hojně jak sportovci, tak třeba místními školáky nebo rodinami s dětmi.

Vychutnat si bruslení beze strachu, že povrch povolí, lze třeba i ve Sněžném na Žďársku. Na umělé ploše vedle sokolovny, kde se sportuje i v létě, připravili kluziště místní hasiči.

„Nejdřív jsme museli vyházet z hřiště sníh, pak jsme udělali základ s pomocí hasičské cisterny. Teď po troškách a s přestávkami stříkáme hadicí vodu, abychom vytvořili co nejrovnější ledovou plochu,“ líčil Petr Veselský, velitel SDH Sněžné, když v úterý v noci za více než desetistupňového mrazu pomáhal s ledováním. Na místě vydrželi hasiči do půlnoci, další pokračovali ve čtyři ráno.

V městysi vzniká kluziště za vhodných podmínek každý rok, ledaři se však mění. „Jeden rok sokoli, někdy rodiče dětí, letos jsme byli požádáni o pomoc my hasiči,“ vysvětlil velitel.

V Třebíči se bruslí už od prosince

„Doba přípravy jsou tak tři dny, za ideálních podmínek,“ dodává. Ty podle něj i přes silné mrazy zatím nenastaly, přes den kazí práci sluníčko, které led nahřívá. Na jedné straně hřiště pak led praská a tvoří spíše tříšť.

Plochu pro bruslení pravidelně připravují, když počasí přeje, například i v Radešíně. Zabruslit si pod širým nebem je ale možné i ve větších městech.

Velké oblibě se těší chlazená umělá ledové plocha v třebíčském areálu Na Hvězdě, již provozuje baseballový klub Třebíč Nuclears. První bruslaři vyjeli na kluziště o velikosti 20 krát 40 metrů loni v prosinci.

„Naštěstí od té doby jsme pořád v provozu, snad jen s výjimkou jednoho dne, kdy se teploty vyšplhaly ke 14 stupňům,“ konstatoval předseda klubu Jan Urbánek. Lidé podle něj zájem o bruslení mají, trávit čas na ledu chodí i navzdory tomu, že bylo nutné kvůli rostoucím cenám energií zvednout ceny pronájmu i vstupného.

A menší mobilní umělá kluziště? Aktuálně si lze na takové ploše zabruslit třeba v areálu na pomezí Hrbova a Svařenova, místních částí Velkého Meziříčí. Na místě zůstane do počátku března.

K zachraňovanému se plazte, radí hasiči

S každým dnem mrazu přibývá i odvážlivců, kteří míří s bruslemi na zamrzlé hladiny rybníků, nádrží a řek. Hasiči i vodohospodáři však varují před unáhleným nadšením.

„V současnosti se tloušťky ledu pohybují maximálně v řádu jednotek centimetrů, proto nedoporučujeme vůbec na led vstupovat,“ uvedl Petr Chmelař, mluvčí Povodí Moravy. Zdůraznil také, že bruslení je v každém případě jen na vlastní nebezpečí.

K opatrnosti vybízí i hasiči, byť letos na Vysočině ještě žádný případ propadnuvšího se bruslaře řešit nemuseli.

„Než vstoupíme na led, měli bychom se přesvědčit, zda je dostatečně silný. Síla kompaktního ledu pro bezpečnou chůzi jedné osoby o váze kolem 80 kilogramů je 10 centimetrů,“ popsala mluvčí hasičů Petra Musilová s tím, že začne-li se ozývat praskání, je třeba se hned vrátit na břeh.

Na zamrzlé plochy by se lidé neměli vydávat úplně sami, aby jim měl v případě nouze kdo pomoci. „Na druhou stranu není dobré vstupovat na led ve větších skupinkách - hrozí přetížení a prasknutí ledu,“ podotkla Musilová.

Dodala, že pokud přece jen dojde k propadnutí, měla by postižená osoba roztáhnout do široka ruce a snažit se pomocí kopání nohou ve vodě nasunout co nejrychleji na led a odplazit se na břeh.

Naopak v případě nutnosti by případní zachránci měli zvážit své možnosti, aby sami neskončili ve vodě také. „K zachraňovanému se nepřibližujme ve stoje, je potřeba rozložit váhu a vzít si nějakou pomůcku pro prodloužení dosahu – například větev, hokejku, lano,“ upozornila Musilová. A pokud si přihlížející nevědí rady, je pak jistotou obrátit se na tísňovou linku 112 nebo 150.