Noviny KSČ psaly po okupaci o úzkosti hokejistů Dukly a tiskařích na žních

Před nedávnem našel jeden ze čtenářů MF DNES při vyklízení bytu stoh různých tiskovin popisujících srpnové události v roce 1968 na Jihlavsku. Zde je výběr z jeho nálezu, který zapůjčil redakci.

Takto bylo popsané centrum Jihlavy v roce 1968. V pozadí je vidět brána Matky Boží. | foto: archiv

Jak to bylo těsně po 21. srpnu 1968 s Duklou Jihlava? Na kolik procent vyráběly krátce po okupaci podniky ve městě? Kdo přesně v té době posílal peníze fondu Komunistické strany?

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

I o tom informoval ve čtvrtek 29. srpna krizového roku na tvrdém papíře zpravodaj okresních komunistů na Jihlavsku. V článku s titulkem „Hokejisté Dukly se vrátili z Alp“ uvedl nepodepsaný autor, že tým se o intervenci vojsk Varšavské smlouvy dozvěděl v kritický den o půl sedmé ráno z tamního rozhlasu a od lidí ze západoněmeckého týmu EV Füssen, který v té době trénovala třebíčská legenda Vladimír Bouzek.

Mimochodem Dukla tento tým tehdy na turné dvakrát porazila 4:2 a 7:5. Bouzek přesto s mužstvem dokázal získat dva mistrovské tituly v tehdejším západním Německu.

„V týmu Dukly zavládla 21. srpna stísněná nálada. Výpravě bylo nabídnuto, že se může pozdržet, až se situace vyjasní. Do té doby jim byla nabídnuta finanční pomoc, ubytování i možnost tréninků. Přesto to však všechny táhlo domů,“ napsali ve zpravodaji Komunistické strany. Dukla tehdy na turné jasně porazila všechny týmy: Davos, Landshut, Cortinu i Ortisei.

Peníze straně poslali lidé z Dudína i dřevaři

V dalším článku zpravodaj informoval, že na fond Komunistické strany přispěli v krizovém čase třeba občané Dudína, kteří mezi sebou vybrali šestnáct set korun. Ještě víc darovali zaměstnanci Jihlavských dřevařských závodů.

Média totiž tehdy také přinášela zprávy o milionových ekonomických škodách na okrese. Třeba výroba v Modetě prý tehdy běžela jen na 65 procent a v dřevařských závodech na 80 procent. Naopak plných sto procent hlásil okresní masný průmysl. „Omezeno je dosud telefonní spojení a podávání telegramů,“ uváděl anonymní autor ekonomického článku.

V obchodech se kvůli nákupní horečce nedostávala mouka, sůl, krupice, olej i ložní prádlo. Navíc v té době vrcholily žně a zemědělci měli na polích ještě skoro polovinu obilí. Přitom jim v prvních dnech okupace chyběla nafta.

Tiskárnu jim zapečetili, tak pomáhali na poli

Navíc kombajnéři z jiných okresů se sbalili a odjeli z Jihlavska domů k rodinám. Třeba na polích zemědělského družstva ve Velkém Beranově pomáhali zaměstnanci Grafie. Jejich tiskárna v Jihlavě totiž byla zapečetěna. Rozhodl o tom velitel okupačních vojsk. Samozřejmě ho nezajímalo, že na zakázky v tiskárně čekali mnozí odběratelé.

A jako mrazivou předzvěst otiskl jihlavský zpravodaj i projev Gustáva Husáka, který se stal v následujících dvaceti letech hlavní tváří normalizace.

Jedním z hlavních nepřátel Husákova režimu byl František Kriegel. Příběh jeho poslední fotky před smrtí, která byla pořízena ve Žďárských vrších, přinesla MF DNES tento týden.

Po zveřejnění článku se redakci ze Švédska ozval profesor František Janouch, který Kriegla velmi dlouho a dobře znal. Poprosil o zmíněnou fotku s tím, že ji zatím neměl možnost vidět.

Politik František Kriegel byl tehdy v srpnu 1968 držen v izolaci. Vzpomínal, že když ho vedli po kremelských chodbách, slyšel, jak se strážní i úředníci otáčejí a polohlasně komentují: „To je Kriegel. Vedou Kriegla…“

Nedovolili mu, aby se setkal se zbytkem československé zajatecké delegace. Dostal předběžný text takzvaného Moskevského protokolu. Jako jediný nepodepsal.

Výběr z novinových článků ze srpna a září 1968

Zvláštní vydání Jiskry v Jihlavě 21. srpna 1968
Noviny otiskly mimo jiné prohlášení a výzvu tehdejších městských radních, v němž se například uvádělo toto: „Vážení občané, vyzýváme Vás, abyste v této mimořádné době zachovali klid, vyvarovali se nepředložených akcí, bojovali proti provokacím a panice. Žádáme Vás, abyste setrvali na svých pracovištích a plnili své pracovní úkoly. ... Předzásobování Vašich domácností a tvoření front u obchodů je zbytečné.“

A v jednom z článků na titulní straně se psalo například toto: „O dvanácté hodině zazněly nad Jihlavou sirény, které ohlásily dvouminutovou protestní stávku pracujících města Jihlavy.“

Jiskra 26. srpna 1968
Mrtvé město, mrtvé vesnice. Tak zněl jeden z titulků na přední straně novin. A v článku bylo uvedeno: „Nové a nové jednotky okupačních armád přijíždějí. Jejich nervozita roste. Přijeli nás zachraňovat a nikdo je nevítá, přijeli bít kontrarevoluci a ona nikde. Uchylují se proto k provokacím. Dnes v noci projíždějící jednotky v Prostějově střílely po přihlížejících občanech, v Holešově střílely do osvětlených oken školy. Upozorňujeme občany, že za této situace je třeba se stranit projíždějících vojsk, nepřibližovat se k nim. Vyklidit ulice – učinit zkrátka ulice mrtvými. Tak, jak to bylo včera při průjezdu velké kolony aut a tanků Jihlavou.

Mladá fronta 31. srpna 1968
Zvykneme si? Tak zněl titulek na první straně deníku. A co říkal na okupaci například zámečník Ludvík Langer z brněnských tiskáren? „Pokud budou tato opatření (například omezení svobody projevu nebo rozpouštění politických klubů) dočasná, řekněme na rok, lze je chápat z hlediska naší vlády jako nutný kompromis pro zachování národní existence. Pokud by šlo o dlouhodobější ústupky, znamená to pro nás návrat o patnáct let zpět,“ uvedl.

Jiskra 3. září 1968
V jednom z článků jihlavští novináři psali o tom, jaké škody nadělaly v regionu tanky: „Spojaři mají největší škody napravovat v prostoru Telč–Kasárna, kde bylo tanky zničeno asi patnáct telefonních sloupů.“ V jiném textu zase čtenáře upozornili třeba na dočasný zákaz prodeje lihovin.