„S námětem přišel pan Vít Bohumil Homolka, který má doma takový archiv, že obdivuji jeho ženu, že ho i s archivem nevystěhovala. Zapůjčil, přinesl, přetřídil a trpělivě s námi vybíral některé dokumenty, které jsou vystaveny a které přibližují zejména žďárský, ale v kontextu také československý samizdat v době normalizace,“ řekla při vernisáži kurátorka výstavy Martina Schutová.
Výstava potrvá až do 31. ledna. Na žďárském zámku ji umístili v místech, v nichž bývalo dlouhé roky Muzeum knihy.
Prohlídka začíná v místnosti koncipované jako výslechová místnost Státní bezpečnosti (StB). Na stole nechybí ani učebnice kriminalistiky.
„To je velice zajímavá věc, kterou napsal bývalý generální prokurátor Pješčak (v letech 1969 až 1982 náměstek ministra vnitra ČSSR a ministr spravedlnosti Slovenské socialistické republiky - pozn. red.). Disidenti si ji kupovali, protože v ní byly popsány metody výslechu. Když na to režim přišel, stáhl ji z oběhu, jelikož sloužila něčemu jinému, než měla,“ poznamenal Homolka.
Návštěvníci výstavy se dozvědí například příběh vzniku slavné skladby undergroundového muzikanta Milana Mejly Hlavsy Muchomůrky bílé, zjistí, k čemu se používal kopírovací rámeček nebo podle čeho dostal jméno cyklostyl, jehož vlastnictví bylo za komunistického režimu trestné.
Pašování knih z ciziny i příběh Plastiků
Kdo na žďárskou výstavu zavítá, zjistí také to, jak se za normalizace pašovaly knihy z ciziny do Československa, nebo se seznámí s tím, jak důležitá byla ve společnosti role Jazzové sekce Svazu hudebníků.
Chybět pochopitelně nemůže příběh kapely The Plastic People of the Universe. Odsouzení členů této undergroundové kapely v roce 1976 vedlo ke vzniku občanské iniciativy Charta 77.
Ve Žďáře nad Sázavou v době normalizace vznikl díky Homolkovi původně široce zaměřený spolek básníků a výtvarníků nazvaný Atomová Mihule, z něhož nakonec zůstala činná právě jen zmiňovaná kapela, která příležitostně vystupuje dosud.
„Všichni členové měli původně přispívat pod stejným jménem odlišeným Jan A., B., C. Nepomuk Morava. Jméno odkazuje na poutní kostel na Zelené hoře a také jsme propagovali moravskou národnost proti tomu internacionalismu, co tady všude byl,“ vysvětluje Homolka.
„Ale každý z nás byl tak velký solitér, že nakonec publikoval pod svým jménem. Toho původního jsem se držel jen já, za A. jsem si dosadil Antonín,“ zmiňuje chartista, na něhož Státní bezpečnost vedla dva svazky a který k výstavě připravil ve spolupráci s Vladimírem Trojánkem publikaci, která dostala stejný název jako celá výstava.
Výstava VZDO(R) je otevřená o víkendech a státních svátcích v době od 9 do 17 hodin, v ostatní dny pouze na objednání.
Vít Bohumil Homolka se také stal průvodcem a zájemce s výstavou osobně seznámí. Hlásit se mohou i školní skupiny, zámecký tým totiž připravil také speciální edukační program Novinářem za sametové revoluce nebo workshopy o výrobě plakátů nebo vázání knih.
