„Jedno pozorování máme u Rudolce. Rys tam seděl nedaleko člověka, který pracoval v lese, a nejevil zrovna nějakou plachost,“ popsal Václav Hlaváč, ředitel vysočinského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Aktér setkání s touto šelmou o něm nechtěl do médií hovořit, poskytl ale fotografie, jež stihl v lese pořídit.
Na sociálních sítích pak putuje například i video z posledního dubnového dne, respektive noci, kdy autor natočil rysa přikrčeného u silnice přímo u Nového Veselí. Mohutné zvíře se bez velkého spěchu zvedlo, až když auto projíždělo těsně kolem něj. Z obou materiálů je patrné, že šelma má na krku obojek.
„V současné době tak můžeme s největší pravděpodobností říct, že je to rys vypuštěný do přírody v rámci polského projektu nevládní organizace, která sídlí někde na severozápadě Polska. Musel tedy cestou na Vysočinu projít celé Polsko,“ nastínil Hlaváč.
Rysů bylo dle jeho informací vypuštěno více, tento se ale dostal do Česka, kde však ztratil signál, nelze tedy mapovat jeho pohyb.
„Určitě to není rys monitorovaný způsobem, jakým se to dělá u nás, kdy se odchytne divoké, volně žijící zvíře, a to pak dostane telemetrický obojek. V tuzemsku se používá i jiný typ vysílačky,“ upřesnil Hlaváč.
Ochranáři podle něj z takové šelmy rozhodně radost nemají. „AOPK i Ministerstvo životního prostředí se už v minulosti proti těmto projektům a experimentům ohradilo a distancuje se od nich. Nemáme ale bohužel žádnou kompetenci do toho zasahovat,“ konstatoval Hlaváč.
Takový způsob vypouštění rysů do přírody působí dle ochranářů velmi neprofesionálně. Šelmy odchované člověkem totiž nemají potřebnou plachost. Navíc neexistuje ani dostatek informací k jejich genetickému původu a jejich případné rozmnožování v přírodě je tak pro další populaci nežádoucí.
Nové Veselí na Žďársku včera v noci. Až do konce jsem čekal, že skočí, potvůrka vypasená! https://t.co/2r4ATZv5vL
„V Evropě už nějaké reintrodukční projekty byly, nakonec i někdy v 80. letech na Šumavě, vždy ale musí jít o pečlivě uvážený, dlouhodobě připravovaný a schválený projekt,“ zdůraznil ředitel.
Ochranáři již odebrali na místě, kde se rys pohyboval, vzorky na analýzu DNA. Ta definitivně ukáže, zda jde skutečně o šelmu z Polska.
Šelmu zachytily fotopasti
Výskyt rysa v okolí obce nebyl velkým překvapením pro starostu Rudolce Jana Fröhlicha. „Myslivci zachytili jeho pohyb na fotopastích. Údajně se měl pohybovat i kolem Bohdalova, kde byl také zaznamenán,“ popsal Fröhlich.
Několikeré pozorování hlásí i další myslivci. „O rysech na Žďársku víme, jde o několik jedinců, včetně těch, co se tady pohybují nyní nově. My jsme rozhodně pro, aby byla příroda druhově pestrá, včetně třeba i těch rysů, ale musí to být v rozumné míře. Nelze vypouštět do přírody uměle odchovaná zvířata, často i různě křížená. Navíc do takto hustě osídlené krajiny,“ myslí si Stanislav Císař, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.
Pracovníci AOPK nyní uvítají svědectví a ideálně i fotodokumentaci k případnému dalšímu výskytu zmíněného rysa. „Pokud tu vůbec zůstane, budeme se snažit sledovat všechny údaje o něm, abychom věděli, jaké je jeho chování. Jedna z variant je totiž i ta, že bychom vyzvali polské kolegy, aby si zajistili potřebné doklady, a zvíře si odchytili a odvezli,“ podotkl Hlaváč. Obecně se podle něj ale jedná se o legislativně nesnadný proces, neboť rys už je v tuto chvíli brán jako volně žijící, chráněný tvor.
Uprchlá samice z jihlavské zoo
Polský rys z kontroverzního polského projektu na Vysočině již pobýval před zhruba třemi lety, tehdy ale monitorované zvíře nakonec změnilo kurz a vyrazilo do oblasti Králického Sněžníku. Před jeden a půl rokem žil celý kraj i útěkem samice rysa ze ZOO Jihlava. Uprchlici, jež však neměla na rozdíl od nyní pozorované šelmy obojek, se pak už odchytit nepovedlo.
„Po naší kočce jsme pátrání úplně nevzdali. Pokud máme nějaké oznámení, prověřujeme ho. V poslední době šlo například o oblast u Štoků,“ uvedl Jan Vašák, ředitel ZOO Jihlava.
Rys je schopen velkého cestování, zdatný jedinec dokáže urazit stovky kilometrů. I jejich domovský okrsek bývá poměrně velký, velikost se pohybuje od stovky klidně do tří set kilometrů čtverečních. „Ve Žďárských vrších však stálá populace rysů zaznamenána není, jen výjimečně se objevují migrující jedinci,“ dodal Hlaváč.
