„Že najdeme hřbitov v takovém rozsahu, jsme rozhodně nečekali. Domnívali jsme se, že část pohřebiště bude zničená, protože tam nyní vede silnice, chodník a kanalizace. Ale první hroby začaly vylézat prakticky hned po odkrytí dlažby,“ popisuje vedoucí záchranného archeologického výzkumu Aleš Hoch z Muzea Vysočiny Jihlava.
Jeho tým ve spolupráci s archeology ze společnosti Archaia Brno pracuje v lokalitě od května. Důvodem záchranného archeologického výzkumu je revitalizace Martinského náměstí, jež začala letos v květnu.
„Jsou úseky, kde nenajdeme skoro nic, ale pak jsou místa, kde nestačíme zírat,“ směje se archeolog Hoch s tím, že překvapení se pod zemí skrývalo hned několik.
Co vyprávějí staré kosti?
Pokud jde o nález pohřebiště, archeologové dosud odhalili ostatky tří stovek jedinců. Nejstarší pohřbení jsou prozatím datováni do raného 13. století, nejmladší do 16. století. „Pohřbení lidé se oproti dnešní populaci vyznačují výrazně nižším vzrůstem a věkem dožití. Vysoké bylo i procento dětské úmrtnosti,“ popisuje Hoch s tím, že některé ostatky nechají podrobit dalšímu podrobnému antropologickému zkoumání.
Důkazem vysoké dětské úmrtnosti je i nález několika hromadných dětských hrobů. „Objevili jsme zřejmě část hřbitova, kde se pohřbívaly děti,“ vysvětluje.
Prozatím se to jeví tak, že ostatky dětí nebyly pohřbené najednou. „Nedomníváme se ani, že by šlo o nějakou rodinnou tragédii. Spíš by mohlo jít o následek nějaké epidemie. Jednat se mohlo ale i o pohřby dětí ze sirotčince,“ zamýšlí se Aleš Hoch.
Na jednotlivých skeletech pohřbených lidí archeologové mohli už na první pohled vidět různá zhojená zranění či nemoci. Jako detektivové tak mohou pomalu odkrývat příběhy tehdejších obyvatel.
Mezi kosterními nálezy byla například lebka, na které je na první pohled patrné sečné poranění. To mohlo vzniknout pravděpodobně úderem sekerou. Pro dotyčného však nebylo zranění zřejmě hned fatální. „Podle předběžného ohledání se zdá, že útok přežil a pravděpodobně poté i nějakou dobu žil. Ukazuje na to zaoblení lebečních kostí v místě poškození. Svědčí to o tom, že se zranění začalo hojit,“ vysvětluje archeolog Hoch.
Dalším zajímavým nálezem je například kostra asi čtyřicetileté ženy se zlomenou nohu. Stehenní kost jí srostla, ale měla kvůli tomu nohu kratší o osm centimetrů. „Zřejmě chodila o berlích či jiné podpoře a díky tomu se jí vyvinula muskulatura v horní části těla,“ nabízí další příběh.
Opevněný dvorec ze 13. století
Martinské náměstí však pro archeology skrývalo i další zajímavé nálezy. Například v ústí Hasskovy ulice se dochovaly kompletní základy obranného systému v podobě brány, hradeb a příkopu. „Díky tomu budeme schopni zrekonstruovat, jak vypadal obranný systém v pozdním středověku,“ připomíná Hoch.
Tým archeologů ještě před zahájením průzkumu doufal, že by mohl na Martinském náměstí objevit také pozůstatky šlechtického sídla z počátku 13. století. Naznačovaly to některé písemnosti. „A nám se to podařilo archeologicky ověřit. Dotýkáme se tím éry, kdy město Třebíč ještě neexistovalo,“ zdůrazňuje vedoucí týmu archeologů.
Nálezy ukazují na to, že pravděpodobně na počátku 13. století zde stál opevněný dvorec, který byl sídlem tehdejší rané šlechty. „Zachytili jsme část obranného příkopu a pozůstatky po dřevěné palisádě. Uvnitř tohoto vymezeného prostoru se pak nacházela kamenná zeď, která může být základem (podezdívkou) po rozměrné nadzemní stavbě sloužící pro bydlení šlechty,“ popisuje nález.
Revitalizace Martinského náměstí začala letos na jaře. Stavebně se má dokončit příští rok v dubnu. Archeologové předpokládají, že se budou v místě pohybovat ještě začátkem příštího roku. „Zbývá prozkoumat ještě východní polovinu náměstí, jedná se zhruba o jeho jednu třetinu,“ dodává vedoucí archeologického výzkumu.
Součástí revitalizace náměstí je rekonstrukce vodovodu, kanalizace, veřejného osvětlení a metropolitní sítě. Nové budou rovněž povrchy silnic, chodníky a lokalita dostane také nový mobiliář a sadové úpravy.
26. dubna 2023 |
