Někteří lidé z horního konce návsi si však po postavení stěn stěžují, že se situace ve Stržanově paradoxně nezlepšila. Spíše naopak.
„Jsem překvapený a naštvaný. A nejen já. Po výstavbě protihlukových stěn je to v naší části Stržanova horší, protože se hluk odráží na nás od stěny, která končí na sjezdu do obce. To není protihluková, ale hluková stěna,“ míní Miroslav Blažek.
Před jeho domem, který je už řadu let rozestavěný, protihluková stěna naopak úplně chybí. „Nikdo mě nekontaktoval, hluk u mě neměřili. Mám stavební povolení, ale dům ještě není zkolaudovaný. Proti výstavbě stěny jsem nebyl, pro potřeby stavby jsem zdarma poskytl svůj pozemek na návsi,“ tvrdí Blažek. Se sousedy plánuje, že sepíše petici nebo jinou formu nesouhlasu.
Dříve a nyní? Nesrovnatelné
Naopak jiný Blažkův soused Josef Paseka je teď spokojený. Průhledná protihluková stěna z plexiskla obklopuje rodinný dům u silnice dokonce ze dvou stran.
„To se nedá srovnávat. Když jelo těžké nákladní auto, kolikrát se nám klepal barák,“ vzpomíná. „Patnáct let jsme se dohadovali. Chtěli jsme, aby přes Stržanov byla padesátka, ale to nikdo nechtěl slyšet, nakonec to z devadesátky snížili aspoň na sedmdesátku,“ připomíná i snažení o omezení rychlosti na silnici, která vede krajem vsi a na níž řidiči jen neradi zpomalují.
Podle Paseky býval hluk nepříjemný hlavně v noci, nejvíc od nákladní dopravy. „To bývá hukot,“ popisuje. Podle něj protihlukové stěny části obce výrazně pomohly. „Ale mohli to udělat po celé délce, nevím, proč stěny někde vynechali,“ diví se.
Bariéry proti hluku chybí i na druhém konci Stržanova u autobusové zastávky. Reportérem oslovená žena, která si přála zůstat v anonymitě, řekla, že si jako opatření proti hluku vybrali při jednání s ŘSD raději silnější okna s trojskly. „Nechtěli jsme tu být jako v kleci, navíc by se o stěny v zimě chytal sníh,“ obává se závějí před domem postaveným pod úrovní vozovky.
Projekt podle akustické studie
Ředitelství silnic a dálnic coby investor vycházelo z projektu vzniklého na základě akustické studie. „V řešené lokalitě se uskutečnilo v roce 2019 měření hluku z dopravy. Měření bylo provedeno u rodinných domů situovaných v blízkosti silnice, měřicí místa byla situována ve výšce oken,“ popisuje Jiří Veselý, mluvčí státní organizace.
Podle něj měření prokázalo překročení hlukových limitů. Základní limity pro hluk z hlavních silnic jsou podle zákona 60 decibelů ve dne, v noci o deset méně. „Z výsledků výpočtu vyplývá, že v chráněném venkovním prostoru staveb rodinných domů v okolí silnice I/37 lze po realizaci navrženého protihlukového opatření očekávat dodržení hygienických limitů hluku v denní i v noční době, a to i ve výhledu roku 2040,“ vyjádřil se mluvčí.
Proč však chybí bariéra u rozestavěného domu, jehož majitel by o ni stál? „Protihluková stěna u jeho domu chybí proto, že nebyl zkolaudovaný. O dostavbu stěny nebo jiného protihlukové řešení se může pokusit zažádat dodatečně,“ reagoval mluvčí ŘSD.
Podle majitele nedostavěného domu však nejde pouze o něj. „Nejsem tady přece sám, jde i o domy v další řadě, které jsou hlukem zasaženy,“ argumentuje Miroslav Blažek. Podivuje se také nad tím, že stěny proti hluku začínají už na okraji obce, kde se částečně – a podle Blažka zbytečně – překrývají se skalnatým terénním zářezem.
„Lidé jsou nespokojení například také s tím, že stěny nejsou celé prosklené, použitý materiál na rozdíl od Škrdlovic není jednotný a nevypadá to hezky,“ zmínila Olga Strašilová, předsedkyně osadního výboru. Zaznamenala i kritiku, že horní část návsi je teď hlukem zasažena víc než dřív. Podle ní při přípravě projektu ŘSD jednalo s jednotlivými vlastníky hlukem nejvíc zasažených domů.
Stavbaři použili dva různé materiály. Část stěn tvoří prefabrikované betonové panely, část transparentní tvrzené plexisklo. To má v sobě i černé linky, které mají zabránit nárazům ptáků do průhledných ploch.
Starosta sousedních Škrdlovic Tomáš Broum je s výsledkem na území své obce spokojený. „Funkce protihlukové stěny bezesporu přínos má. Nemovitosti přímo u silnice jsou odhlučněny a jejich komfort bydlení se musel mnohonásobně zlepšit. Stojíte-li par metrů za stěnou, vozidla vidíte pouze projíždět a hluk je minimální. Jsou jistě místa, na kterých je hluk z komunikace slyšet, který se nese a odráží ze vzdálenějších míst,“ míní.
Zrušení odbočky nevadí
Škrdlovice však přišly o jedno z připojení na hlavní silnici poblíž odbočky k Velkému Dářku. Při výstavbě totiž došlo k zaslepení jedné ulice. „Ke zrušení napojení místní komunikace na silnici I/37 ve Škrdlovicích došlo ve stadiu zpracování technické studie na doporučení policie a krajského úřadu, a to z důvodu bezpečnosti silničního provozu. Zrušení napojení paní starostka (v minulém období – pozn. red.) projednala na zastupitelstvu,“ řekl mluvčí ŘSD.
Podle nového starosty však zastupitelstvo dostalo informaci pouze na vědomí. „Jako obec jsme měli minimální prostor situaci ovlivnit. Nemyslím si však, že by zrušení tohoto sjezdu dramatickým způsobem snížilo obslužnost a komfort obyvatel,“ poznamenal Tomáš Broum.
Všechny protihlukové panely v obou obcích už jsou na místě. „Celková délka protihlukových stěn, stavebně rozdělených na čtyři části, je 852 metrů. Jejich výška se pohybuje v rozmezí od 2,5 do 5 metrů,“ bilancuje za ŘSD Jiří Veselý.
Životnost betonových dílů je zhruba 50 let, jejich zvuková pohltivost činí okolo 10 decibelů. Protihlukové stěny postavila firma Skanska, celkové náklady jsou zhruba 50 milionů korun bez daně. Stavba je hotová, kolaudovat se bude příští rok, kdy je v plánu i kontrolní měření.
