Starost o takováto území není podle radního pro životní prostředí Pavla Hájka pro vlastníky pozemků vždy přijatelná a výhodná, přestože ji Kraj Vysočina i stát finančně podporují.
„Mnoho z přírodně cenných lokalit může být poškozováno například intenzivním hospodařením, nebo naopak absencí jakékoliv činnosti. Tím ztrácí svůj životní prostor ohrožené rostliny či živočichové, kteří se tam vyskytují. I přesto, že součinnost vlastníků pozemků při péči o ně může krajský úřad vymáhat, nejedená se vždy o účelný postup,“ upozornil radní Pavel Hájek.
Jak uvedl hejtman Vítězslav Schrek, je výkup některých problémových pozemků v chráněných lokalitách alternativou k dlouhodobým pronájmům. Výkupy podle něj nebudou probíhat plošně. Kraj bude posuzovat například cennost lokality, její ohrožení a také své finanční možnosti. Konečné slovo při rozhodování o koupi konkrétních pozemků pak bude mít krajské zastupitelstvo.
Na výkup by mohl kraj uvolnit až dva miliony korun ročně. Lokality, které by mohl v tomto roce získat, ještě nejsou stanovené.
Mokřady i vodní plochy
„Z důvodu nemožnosti obhospodařování běžnou zemědělskou a lesnickou technikou je možné, že se mezi vykoupenými pozemky objeví mokřady a prameniště, které zanikají kvůli jejich zavážení, odvodňování, ale i zarůstání či osazování dřevinami,“ poznamenal Hájek.
„V budoucnu bychom mohli výkupem řešit i ochranu vodních ploch ve zvláště chráněných územích, u kterých je největším problémem přílišná intenzita hospodaření – tedy vysoké rybí obsádky a s nimi související krmení a hnojení,“ dodal.
Na Vysočině se nachází 206 maloplošných zvláště chráněných území. Z toho 153 je v působnosti Krajského úřadu Kraje Vysočina.
Evropsky významných lokalit je celkem 56. Ve zvláště chráněných územích je na 50 rybníků a dalších vodních ploch. Dalších přírodně cenných území je na Vysočina přibližně 800.
