„Je to jako když děti sní o tom, jak budou popeláři, nebo mladí kluci o tom, jak rychlé budou mít auto. My jsme si vysnili, že budeme mít parkourovou halu,“ říká Vojtěch Gruber.
Jednadvacetiletý student fakulty tělesné výchovy a sportu je jedním ze šesti trenérů oddílu Leap parkour. Ten v Havlíčkově Brodě vznikl před necelými čtyřmi roky. Zaměřuje se na trénink parkouru - tedy zdolávání překážek v městské zástavbě. Ale nevyhýbá se ani jiným druhům souvisejících sportů a cvičení.
„Hledáme bezpečné zázemí. Chceme v něm pomáhat lidem k pohybu obecně. Spojíme tu různé sporty, jako je workout, parkour, posilování, gymnastika. Budou se tu setkávat podobně smýšlející lidé,“ vysvětluje Gruber.
Parkouristé se před několika dny na sociální síti pochlubili, že prostory už našli. Ve čtvrtou parkourovou halu v republice po Plzni, Praze a Ostravě se měl proměnit bývalý armádní společenský sál v Čechovce. Jenže jak se teď zdá, z plánu sejde a oddíl bude hledat dál.
Domluva se nenaplnila
„Už jsme byli s majitelem domluveni na smlouvě o pronájmu. Bohužel se ale nedohodl se stávajícím nájemcem na ukončení smlouvy. Šlo by to až od Nového roku a ani to není úplně jisté. Když už je ten sen na dosah, nechceme čekat další rok,“ objasňuje Vojtěch Gruber.
Protože jsou ve skupině pouze studenti a někteří z nich docházejí na stavební školu, už si v předstihu zpracovali návrhy, co vše by v hale mělo být. Vedle překážek je základem molitanová jáma na trénování salt, odpružené podlahy a množství žíněnek. V hale by chtěli i velkou trampolínu.
Přitom se členové oddílu, z nichž nejstaršímu je teprve dvaadvacet let, nespoléhají na žádné dotace a granty. Na vybavení chtějí použít vlastní peníze, které si dokázal oddíl v posledních letech vydělat. Jeho činnost se totiž rozjela do netušených rozměrů.
Kroužek a letní tábor
„Leap parkour jsme zakládali v době, kdy jsme byli jen tři. Když jsme cvičili, tak kolem nás děti běhaly a skákaly. Jejich maminky nás oslovily, zda bychom dětem nedali nějaké základy,“ popisuje Gruber.
Parkouristé pro děti brzy začali pořádat různé workshopy. „Napadlo nás, proč rovnou nemít oficiální kroužek. Zřídili jsme ho při základní škole Štáflova,“ říká student. To už byl oddíl registrovaný jako spolek. Jejich kroužek se mezitím rozrostl na tři skupiny, celkem je v Leap parkour registrováno osm desítek dětí ze širokého okolí Brodu.
Mladí parkouristé však jdou ještě dál. Loni poprvé pro děti uspořádali letní tábor, takzvaný Parkour Camp. Hned první rok se setkal s úspěchem.
„Dětem se to hrozně líbilo, vracely se nadšené. Rodiče nám pak psali pozitivní komentáře, že děti celý týden po návratu nemluvily doma o něčem jiném,“ usmívá se Gruber. Tábor oddíl pořádá i letos. A do toho Leap parkour prodává pod vlastní značkou oblečení a doplňky.
To vše mu vydělává. Proto základní kapitál na zprovoznění parkourové haly chtěli hradit sami.
„Spadáme sice pod Českou gymnastickou federaci a možná by tam nějaká šance na podporu byla, ale chceme si to udělat sami. Nežádali jsme ani město. To už vystavělo venkovní parkourové hřiště - za což jsme velice vděčni - které není široko daleko,“ dodává mladý sportovec.
Je to styl života
Jak ale dodává, venkovní hřiště je pouze sezonní záležitost. A není vhodné pro nováčky.
„Při špatném a deštivém počasí není zrovna bezpečné, všechno klouže. A třeba salta se na tvrdé podložce trénovat nedají. Na to je třeba právě molitanová jáma,“ vysvětluje.
O parkour je mezi mladými lidmi čím dál větší zájem. Gruber je přesvědčen, že by si hala rychle našla spoustu stálých hostů. Parkour totiž podle něho není jen koníček, ale i styl života. A na to mnoho zájemců slyší. Láká je i začlenění do přátelské a podporující komunity.
„Jde o rozvoj těla. Říkám, že člověk nemůže umřít bez toho, aby věděl, co všechno jeho tělo dokáže. Jde o to být připraven na nečekané situace, které život přinese. Aby byl člověk schopen někam skočit a někomu pomoci, nebo naopak vylézt na zeď, kdyby mu hrozilo nebezpečí. Být silný, abys byl užitečný, to je naše motto,“ dodává Vojtěch Gruber.
